1. [o více jedincích] v čem, co [v místě] usadit se, usídlit se (v něčem): Sem v Azí, Kam v Africě, Jafet v Europě oſiedli sú ComestC 20a (~S) sortitus est; když do svého královstvie nebyl přijat [Diomedes], oſiedl Kalabří TrojK 81a inhabitavit; vidí li kto [ve snu], ano ti ptáci které miesto oſiedli BřezSnářM 166a locum aliquem occupare na některém místě posedali (srov. obsiesti 1); stěhoval se jest [Jafet]… do Europy a tu oſedl jest s syny svými ŽídSpráv 226; ║ hodně zajisté kdež někdy požitek byl jest, i nynie břemene těžkost ať oſede PrávHorS 131a (ať by…oſadla ~M, ať odsede ~T) residebit (fig.) ať dolehne; tu na hóře seděl drahý Pán s nimi a oni oſedli jej učedlníci, aby naň hleděli a on na ně RokJanB 77b sesedli se kolem něho; sám [král při turnaji] osobně honě jednou s koně spadl a osedl sedmkrát TeigeMíst 1,71 (1482) zůstal v sedle (tj. zvítězil)

2. [o poddaném] (pod kým, na čem) usadit se a začít hospodařit na něčí nemovitosti a za její užívání sloužit, platit n. robotovat: jakož ctný muž Leva z Lukého to zbožie… kupil jest a pod námi žádal jest osésti a bydleti: tu nás snažně prosil, abychme jemu to jisté zbožie ku pravému manství dali ArchČ 6,29 (1414); věřitel náš…ani budúcí jeho nemají nás z peněz napomínati, leč by ti lidé [tj. vyhořelí poplatníci] zase osedli DluhRožmb 35 (1457); aby živý zuostalý [z manželů] na tom statku osedl ArchČ 37,330 (1471); nechtěl li by sám [dědic majetku] osésti, ale aby vosadil člověkem dobrým a hodným CJM 4/2,236 (1483)

3. co [zemi] (kým) osídlit, zabydlit, nezř. násilným opanováním, obsadit: poďme a oſiedme zemi, jižto sme viděli ComestC 134b (Jdc 18,9: obdržímy ji BiblCard, ~Ol, ~Lit, vládněme jí ~Pad, opanujme ji ~Praž) possideamus; plod slúh jeho [Judových] oſiede ji [tj. Sión] BiblOl Ps 68,37 (var. v. obdržěti 1) possidebit; Cham svým pokolením oſed ten diel země, jenž slóve Afrika BřezSvět 11a; Cham oſiedl jest Afriku svým národem. Sem ostal jest v Azí, Jafet oſedl jest Europu PrávSasE 136a besaezte…besaezte

4. co [operačně důležitý prostor] obsadit, zajistit rozmístěním vlastních jednotek: popsal jest ke všěm,…skrzě něžto by mohlo vojsko táhnúti, aby oſiedli hory BiblOl Jdt 4,6 (~Lit, aby vosadili hory ~Praž) ut obtinerent; aby ty [Davide] nám město oſiedl BiblOl 2 Rg 18,3 (~Lit, obsědl ~Card, aby byl nám… ku pomoci ~Pad, aby zuostal… nám na pomoc ~Praž) ut sis nobis in urbe praesidio abys obsadil město jako naše záštita; oſedlit jsú ji [bránu] nepřietelé ŠtítBrigP 87a; ║ shory sú oſiedli [zloději] dóm mój BiblOl Job 19,12 (var. v. obléci, -lahu 3) obsederunt obklíčili

5. co [zvl. chráněného opevněním] obsadit, zabrat něco, vojensky se zmocnit něčeho: oſiedl David jednu tvrzi BiblOl 2 Rg 5,7 (obsedl ~Lit, dobyl jest ~Pad, ~Praž) čepit; vypudil [vladař] lid gótský, jenž bieše mocně Řím oſedl i jeho krajiny BřezSvět 109b; útlých zdi zbořenie, ježto boží nepřietelé jsú oſedli proti bohu Budyš 56b; město [Hradec Králové] sou osedli [kněz Ambrož s lidem] BřezKron 382 civitatis fiunt possessores

6. koho/co opanovat, podmanit si, ovládnout někoho n. něco, nabýt moci nad někým n. nad něčím; [o ďáblu] koho posednout: biechu oſiedli [nepřátelé] izrahelský lid BiblLit 1 Mach 5,3 (var. a lat. v. obsiesti 4) začali utiskovat; že jest člověka, jehož byl oſyedl [ďábel], slepa i něma učinil LyraMat 84a obsederat; mnúť [pýchou] jest poražen [lid], jáť sem oſedla srdce jeho ŠtítBes 81; aby nás oſyedl a pósobil svú milostí pán hospodin ŠtítSvátA 138a; když milost tělesná silně srdce oſede ChelčPost 129a

7. co [žádoucího] získat, obdržet něco, nabýt něčeho: ten [Jidáš] oſyedl pole ze mzdy zlosti a křivoty ComestC 348a possedit; aby…poznaje [dobro] miloval a miluje toho byl mocen a to oſiedl a oſieda toho požíval na věky TkadlA 27b; tej [svobody] jsi účasten a ji, ač chceš, oſedneſs, jižto múdrý Šalomon oſieſti nemohl TkadlB 101a; kteréž [sestry] dědictvie otce svého oſadu, pacholkóv když nenie DubD 246b (oſedu ~F); bude liť co převzato [na mýtě], dobřeť sem [Oldřich z Rožmberka] osedl ListářRožmb 4,310 (1450); ║ tito [falešní proroci] oſedli jsú sobě osady a fary a panují nad nimi ChelčPost 200b obsadili si, přisvojili si (srov. osaditi 9); kněží husáci oſedli fary…, koleje i mé miesto dávnie osadili a požívají ŽídSpráv 21 zabrali

8. jur. co [majetek] převzít do držení n. vlastnictví: zbožie, kteréž jsú svobodně kúpili a nynie osedli aneb potom kúpie a osedú ArchČ 37,1462 (1406); osazujícím propójčena buďte [pole k těžbě], když jedno ne v vigiljích neb na dni sváteční jich neoſedu PrávHorK 29b (~M, neosazují se ~S, osazovány nebyly by ~T) dummodo non…occupentur; ║ vdovskú stolici osésti, je [věno] držeti ArchČ 37,1560 (1432) ujmout se vdovského práva