opojiti, -ju, -jí pf. (ipf. opojovati); srov. napojiti
1. koho (čím [tekutým]) dosyta napojit někoho něčím, dát někomu napít se v hojné míře něčeho: z počátku studničného pijíc [svatí] žieznivými usty budú opogeny OrlojK 393; víno jest duch svatý, jenž apoštoly opogil GestaB 20b; vy pak prelátové jedem, dávno vylitým na smrt mnohých duší, jste opogeni KorMan 112b; kolikrátkoli píš [víno z kalicha], …opogen býváš duchem svatým KorTrak b8b
2. (koho, co [hlavu] čím, ot čeho [opojným nápojem]) opojit, opít, přivést do stavu opilosti (něčím): ani sú co pili [nazarejští], co by jě mohlo opogiti ComestC 94a inebriare; hlavuť opogi…, ktož neskrovně víno pie Čtver 62a; ta žena, kněžstvo, …krví Ježíšovú jest opogena JakZjev 271b (v obraze); i vína, i všeho, což móž opogiti, nepila sem [Anna] BiblPad 1 Rg 1,15 (var. v. opilý 4) inebriare; opogen jsa ot vína BiblPad Ps 77,65 (var. v. opiti sě 1) crapulatus; tu [na hoře Tábor] nic opojiti člověka nebylo shledáno BřezKron 401 inebriari; debriare opiti aut opogiti SlovKlem 11a; ║ tiem [nadějí] opogy lidi diábel ChelčBoj 409b omámí
3. koho čeho, ot čeho, čím [abstraktním] nasytit, naplnit v hojné míře, zahrnout něčím; [žádoucím] obdařit (v hojné míře): jenž [Bůh] tě jest učinil a opogil tě všeho dobrého BiblLit Sir 32,17 (var. v. napojiti 2) inebriantem te; jsa opogen střiezvým opojením boží milosti OrlojK 481; opogeni budem plností radosti královstvie nebeského Kruml 337; Opogeni budú [zbožní] ot hojnosti domu tvého BiblPad Ps 35,9 (var. v. opiti sě 1) inebriabuntur; diábel ta srdce móž mrzkostí k bližním opogiti ChelčJan 56a
4. co (čím) zalít, svlažit: Opogyu střěly mé krv́ú ŽaltKlem 142b (Dt 32,42: var. v. napojiti 3) inebriabo; podměstie esebonská pusta sú…, opogim tě slzú mú, Esebone BiblDrážď Is 16,9 (tak i ost.) inebriabo; navštievil, s [Hospodine] zemi a opogil s ji BiblPad Ps 64,10 (var. v. napojiti 3); ║ potoky jejie [země] opoy BiblPad Ps 64,11 (var. v. napojiti 3) inebria zavodni