1. koho/co (čím [tekutým] z čeho) opláchnout, omýt; [nečistého] umýt: umyju po všě noci lože mé, slzami mými posteľu mú oplacziu ŽaltKlem 6,7 (~Kap, uvlaži ~Wittb, BiblDrážď, svlažím ~Ol, smočím ~Lit, smáčeti budu ~Pad, ~Praž, zroši ŽaltPod) rigabo smočím, skropím; podlé mých skutkóv neroď mne súditi…a viec oplacz mě, hospodine, z nepravdy méj a poskvrnění mého očisť mě ŽaltPod 161b; ješto svatého křtu vodú jsú oplakany JeronM 64a lavit (volný překlad); aby tiem pilnějie oči vnitřnie byle skrušením pravým oplakanye a tmy hřiechóv zbaveně, čím sě jest viece jimi čisté svědomie zatmilo Aug 32b (v obraze). – Srov. opláknúti

2. co [nečistotu] opláchnout, umýt, smýt, oplachováním odstranit: člověk vždy hřiechem vonie…, Oplacz, cožť jest smrdutého, rozvlaž, což bylo přischlé ModlMil 2b. – Srov. oplakovati² 2

koho/co (čím [tekutým] z čeho) oplachovat, umývat, oplachováním čistit: nedada [Petr] svých nóh vodú umývati, Ježúš mu počě porokovati, ež mu nepřál svých nóh oplákati HradUmuč 78b; že mně nechceš dáti svých nóh vodú oplakati HradUmuč 78b; jako dobrá hospodyně sajr otírá, tak nás otírá [Kristus] a oplaká křtem svatým z špíny přirozeného hříchu BechNeub 32a; když síň vodú oplakali [služebníci] SilvKron 54a dum…proluunt