1. opití, opilost, stav vyvolaný účinky opojného nápoje: Noe prospav se z toho opitie BiblCard Gn 9,24 (var. v. napitie 2) evigilans…ex vino; opytym uspen ComestC 242b (Jdt 13,4: var. v. opilstvo 1) ebrietate sopitus; náhlejšie jest opytye mstem nežli vínem čistým ComestC 350a ebrietas; běda, ješto vstáváte ráno túlat sě po opyty a piete až do večera Pror Is 5,11 (po pití BiblLit, k následování opilstvie ~Pad, pod. ~Praž) ad ebrietatem sectandam s cílem opít se; najmilejší sě zpíjějí [sladkostí božství]. O ščastné opytye, po němž jest mysli i těla tak svatá střiezivost Aug 46b (v obraze); buď na třiezvě nebo v opití ArchČ 4,251 (1438); veliké opitj vínem smilstva HerHus A7b (fig.); aby dvakrát do roka všie své čeledi hody učinil [král] až do opiti ŽídSpráv 25 do zpití; prospívá [sirup] v opiti, závratu Apat 133a ebrietati; ║ od přielišného objedenie nebo opytie…umře [nemocný] LékMuz 36a požití nápojů

2. čeho [ducha] opojení, omámení, uchvácení: Opytye duchu móž slúti každé z veliké milosti a radosti náboženstvie ŠtítVyš 101a ebrietas spiritus. – Srov. opiti sě 3