|
|
|
napitie, -ie n.; k napiti sě 1. (čeho [tekutého]) napití, požití pitím, doušek: v horkosti dne když k napiti lakomě diechu [stáda], v tej lakoméj žádosti pitie ComestC 38a ad potandum; aby…od nie [Ctirad od Šárky] oklamán jsa pro jejie rozvázanie i také pro medové napytye i pro té trúby zatrúbenie na tom miestě s ní odpočinul PulkB 13 ob medonis haustum; ustavili sú [soudcové], aby otsúzeným na smrt dáváno bylo víno s kořením k napyty, aby snáze mohli strpěti muky LyraMat 175b ad bibendum; uzdraven byl…vínem skrze jeho skrovné napitie Svár 199; nemine liť [nemoc] po jednom napiti, ale daj jemu po druhé LékFrantA 82b; insicio napitie SlovKlem 56b; pí ten nápoj ráno a večer a před každým napytym sněz kus čekankového kořene LékChir 151a 2. podnapití, opojení: ex vino z toho napitie Bibl KapPraž A 45, 87a (Gn 9,24: tehdy Noe prospav se z toho opitie ~Card, ~Ol, procítiv Noe z vína ~Pad). – Srov. napiti sě 3 3. nápoj, tekutina k uhašení žízně, pití: drahé Izaldy napytie bieše jí [Kateřině] dřieve zavdáno, když ve snách by dokonáno jejie sľúbenie s Tristranem LegKat 2385; vína, napytye všelikterého opilého nikakž jest neokusil [Jeroným] JeronM 38a vinum et siceram; a ktožkoli na pitie (m. napitie) dal onde jednomu z najmenších těchto kalich vody studené…, neztratí mzdy své EvBeneš 82a (Mt 10,42: napitie BiblOl, nápoj EvOl, BiblLit, ~Pad, ~Praž, píti ~Drážď) potum dederit; já pro napitie hadové (howade rkp) pálím jse vnitř Čtver 74a serpentis haustu; [věštba Alexandrovi:] a jemuž najviec ufáš, dáť napitie smrtedlné AlexPovA 129b (nápoj ~T) mortis pocula; a chytrý črt položí člověku i promluvenie za hřiech i jiedlo i napitie HusDcerkaM 209a (nápoj ~B); ať dá [Kristus] svaté pokánie, pokrm těla svatého i napytie krve jeho KancJist 83 Srov. nápoj Ad 1: srov. insitio… pflanzung… inproffen … drenckunge Diefenbach, Glossarium 301 (podle B. Ryby stč. překladatel snad spojoval drenckungen s trenken). – Ad 3: za lat. poculum stč. též pitie Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
napitie, -ie, neutr., napití, nápoj, Trunk, Getränk. — Voda napite latex haustum ŽGloss. 167b. S jediného napyti (jisté vody) musí (člověk) na desetkrát na chyšku běžeti pro haustu uno Mill. 20b. Přěd každým napytym sněz kus čekankového kořene Chir. 151a. (Jeronym) vína, napytye všelikterého opilého nikakž neokusil jest JeronMus. 38a. Drahé Izaldy napytie bieše ji (Kateřině) dřieve zavdáno Kat. 2385. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
napitie, -ie n. napití; nápoj Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
napitie n. = nápoj Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|