1. (v čem, ojed. o kom, o čem, čeho) nejistota, pochybování, pochybnost (stran něčeho): to věz každý bez omyla HradRad 67b; tuto jest omyl o číslu ComestC 18a (v nadpise); o Abelovi žádného omyla nenie, že… MatHom 347 nulla est ambiguitas; válek a bojóv skonánie vždy jest v uomylu TrojA 33b eventus est…ambiguus et dubia sunt fata; kto by v tom omyl měl, by zajiec…nebyl dóstojen korunovánie Budyš 15b pochyboval; vrátiti…tej puol vsi…bez všelijakých zmatkuov a omyluov a odpory ArchČ 9,375 (1445); všecko v omylu a v nejistotě KorMan 22a sporné; absque dubio bez omyla, bez pochybenie, bez poblúzenie Mam Muz XIV E 14,482; o omyl zaplaceného dluhu NaučBrn 58 (v nadpise); o rukojmiech v tomto listu psaných máme omyl DluhRožmb 62 (1459); nechtíc páni…v omyle a na zmatku …toho nechati ArchČ 10,304 (1490); ║ tak ež jsú rozuměli [lidé] tomu bsz omylu ŠtítSvátA 113a patenter jasně, zřetelně ♦ bez (všeho) omyla mimo jakoukoli pochybnost, jistě, určitě; poklesá na pouhou rýmovou výplň: juž [víru] jedno každý cělú a nepokaženú schová, bez omyla na věky zahyne ŽaltWittb 225a (Athan. 2: ~Pod, bez pochyby ~Klem, BiblOl, bez pochybenie ~Lit) absque dubio; k tomu sem bez omyla tak vysoce urozena LegKat 272; beze všeho omyla jich [mnichů] zaslúžením tak dlúho buoh tento svět drží OtcB 2a; peremptorie přísně vel bez omylu vel zajisté SlovUKE; jenžť [Bůh] stojí za škody bez omylu HusKorI 102a

2. omyl, mýlení se; [u sloves stavových] mylné stanovisko: naučil jsem sě jiej [moudrosti] bez omyla BiblDrážď Sap 7,13 (~Ol, bez úmluvy EvOl, bez zámysla BiblLit, bez zamyšlenie ~Pad, bez pokrytstvie ~Praž) sine fictione; všelik v omyle stála [Magdaléna] HradMagd 44a; ten [muž] bez omyla pravdu mluví ComestC 141b absque ambiguitate neomylnou; Omyl erramen (emend. Ryba, citamen rkp), musa chyba, myl dubitamen KlarGlosM 2800; chtě nás v omil uvésti krásně, za pravdu nám pravě básně FlašRadaA 63; jejížto [perly] drahost, dokavadž omyl náš, nohama tlačíš AlexPovT O3b; error omyl MamUKA 21b; však s [Horo] slýchala, coť die David bez omyla Budyš 48a jistě; kdež ta dvoje věc jest, tu jest právě, bez omyla Kristus ChelčBisk 29b

3. omyl, chyba, nedopatření, zvl. bezděčný, neuvědomovaný přestupek: z omyla shřěšil jest BiblCard Lv 5,19 (var. v. nepoznánie) per errorem; tací [bezděční] omyly nebezpečnější jsú než zjěvná přěstúpenie ŠtítVyš 32a opiniones; Omyl ve dskách, jestliže by se stal beze lsti ZřízVlad a6b error; ti lidé ne omylem ani kterým nevědomím projeli sú [mýtem bez zaplacení], ale z úmysla klamem ArchČ 14,63 (1454–58); toť se jest stalo omylem písařským ArchČ 5,289 (1462); pakli bychme…dali komu jinému na těch vsech výplatu buď z omylu, aneb nepaměti ArchČ 18,109 (1499) — v admin. formuli adverzativní: ne skrze omyl a neopatrnost, ale svobodným rozmýšlením napřed psaného listu potvrzujeme [král] CJM 4/1,235 (okolo 1400) non per errorem; ne omylem a bez uvážení, ale s dobrým rozmyslem a vědomím naším ArchČ 3,433 (1435); non per errorem aut inprovide ne skrze omyl neb neopatrně ProkPraxD 117b

4. klam, klamání, podvod: aby…znamenal [člověk]…, kaký jes omyle ve cti světské ŠtítVyš 37a deceptit; když by ti, jimž úřad poručen jest, …nesúdili beze lsti a bez omylu spravedlnosti SolfA 103b bez porušování práva; rozličnými omyly aneb falešnými učeními zklamati [věřící] HusVýklB 38b figmentis smyšlenkami; v tom omylu množstvie lidí tápá…, ješto se některak bohu načítají…, a všeliké přestúpenie jeho zákona činí ChelčPost 102b; ║ ti, kterýmž sem [kněz] posluhoval, nepřijali by posluhování nepravého a v omyle AktaBratr 1,350a falešného, pokryteckého; jako i ona baba, ješto Samuele zkřísila, takež tito [falešní proroci] v omylu k oklamání [mohou činit] AktaBratr 1,46a šalebně

5. [v mysli, ve snu] mámení, oblouzení: viděl sem sen a z uomyla nevědě, co sem viděl BiblDrážď Dn 2,3 (var. v. omáḿený 1) mente confusus; z uma vyňata pro tě [Ježíše] i omylem jata HradMagd 42b; vše by byl to [divy] sobě za omyl početl PasMuzA 386 phantastica putarentur; zlé, ješto sem viděl…, jako v omyle vyšed ot tváři kniežětcie BiblOl Eccl 10,5 (pod. ~Lit, skrzě blud ~Pad, skrze poblúzenie ~Praž) per errorem; tehdy mohl by velmi brzo utonúti diábelským omylem, neb sě tehdy přihodí omýlenie LékFrantB 41a

6. přelud, přízrak: ztrať se všeliký omyl zemský, povětrný i nebeský Aug Strahov DG V 3,240b phantasiae; tuto jim [učedníkům] již dovodí [vzkříšený Kristus], že není duch ani omyl, ale že jest pravý buoh ChelčPost 114b; aby tělo mrtvé…leželo v hrobě u pokoji beze všeho přístrachu, beze všeho omylu ŽídSpráv 125 ne jako přelud (?)