omluva | StčS | MSS | ŠimekSlov |

omluva, -y f.; k omluviti, omluviti sě

1. promluvení o něčem, promluva, zvl. výrok, vyjádření: pravíte…nesličnú lež, bohem mniece Saturna…a Iupiter by byl buoh nebeský řkúce; aniž po té oml̇uwie boha tupíte, ale i stvořenie…tupíte OtcB 203a post hanc excusationis procacitatem; maličko jako preč postúpil jest [Břetislav] na omluwu a tak pak mluvě s ním [Zderadem], opáčil mu jest tu řeč PulkB 79 k rozhovoru; jej [blud]…v krásné omluvy jakožto v plášť zlaté barvy…sme přezděli KalLuc 16 řeči; chce [člověk] šanování, ctění, klanění s mnohými prozbami a omluwami jako modla pohanská BechNeub 5b; ten [svědek] stojíc před námi, omluvu učinil podle obyčeje NaučBrn 13 prohlášení

2. (z čeho [nenáležitého jednání]) omluva, ospravedlnění (za něco), přijatelné zdůvodnění (něčeho): omluwi nemají [hříšníci] z hřiechu svého EvOl 320b (J 15,22: BiblDrážď, EvBeneš, BiblOl, výmluvy ~Lit, ~Pad, ~Praž) excusationem; na omluvu svú pravieše [Saul], by… ComestC 145a in excusationem sui; kterú li bych omluwu jměla, kdybych asa toho neučinila, ješto mohu ŠtítBarlB 88 excusationem; skrze to [křehkost těla a ďáblovu lest] člověk mieti někakú omluwu [hříchu] muož Astar 148b; že bych něco podobného mluvil k omluvě pro čest koruny a jazyku našemu ArchČ 20,556 (1468); ║ tvá žaloba jest pravá, nenieť proti ní omluwi ŠtítBrigP 52a excusationem obrany, možnosti obhájit se; já za něho [Vaňka Valečovského] prosím podlé omluwy jeho, že…jemu…odpustíte AktaBratr 2,215b na základě jeho prosby o prominutí

3. výmluva, nepravý důvod uváděný k zastření pravé příčiny, vytáčka; „omluvu jmieti“ vymlouvat se, vytáčet se: neuhybuj sirdcě mého v slova zlobivá k omluvu omluwy v hřiešiech ŽaltWittb 140,4 (var. v. omluv) ad excusandas excusationes; také proto, aby židé omluwy nejměli, chtěl tomu buoh, aby od cizích pohanských lidí [tj. tří králů] o narození…dietěte uslyšiece, toho zěvnú hanbu jměli KristA 23b; v té úžesti řekše na omluwu, by vévoda nemocen byl, rychle preč utekli PulkB 161 confingentes vymluvivše se; slyšiec, ano bóh zóve, nepójdú, vezmúce omluwy sobě:…pán jsem, mám po světu státi ŠtítSvátA 237b (srov. L 14,18) coeperunt…excusare vymluvíce se; tu [u posledního soudu] nebude lzě omluwy ŠtítBarlB 41 excusatio; všakť se ještě za nevinné mají [hříšníci] a kterakýmis omluwami jako umývají, nechtiece vinni býti PříbrZamM 169a; pevnějšieť jest tato pravda [Kristova] než tyto omluwy ChelčBoj 393a; řemeslníci, ješto pýše slúží těmi kroji, majíť omluw dosti RokPostB 418; ║ páni takového [provinilého šlechtice] konšely oznámeného mají, odvrhúc všicku omluwu, Králově Velebnosti pověděti MajCarA 92 omni occasione remota všechny ohledy bez(e všie) omluvy, beze všěch omluv [o plnění závazku n. příkazu] bez výhrad, popř. bez otálení: všechny platy… platiti bude [farář] beze všie omluvy CJM 4/1, 168 (po 1378); bez omluwy a bez meškání jdou [vyvolení] úzkou cestou… k věčnému životu JakPost 169a; beze všech omluv a všelikakého prodlenie my všecky rukojmie…slibujem ListářRožmb 1,61 (1424); tomu všemu dosti učiniti…beze všech omluv i odporností všelijakých ArchČ 16,437 (1492) ♦ bez(e všie) omluvy nezvratně; [o nutnosti něčeho] bezpodmínečně; [o platnosti něčeho] nepochybně, zřejmě: neb jest jistě potřěbie bylo, aby beze všie omluwy přišlo jich zhynutie, ti, kdož násilé činie BiblDrážď Sap 16,4 (~Ol, ~Lit, bez výmluvy ~Pad, ~Praž) sine excusatione; zlí beze všie omluwy mušejí zhynúti MatHom 159; závistivý, což uzří v kom, ješto j zlé bez omluwy, to dále pronese ŠtítSvátA 136a; přílišnú zlostí obtiežil jest je [ďábel lidi] zjevně, beze všie omluwy ChelčBoj 369a

4. (čeho, čemu, aby…, s inf.) záminka, vymyšlená n. malicherná příčina vydávaná za vážný důvod (k něčemu, aby…); že…, jakoby předstírání: proto sě obřězati přěpustil [Kristus], aby ižádní židé, omluwy nejmajíc, nemohli proti němu nic řéci PasMuzA 82 se…excusare; jméno mnohým chudým jest omlvwa lakotě OtcB 159a occasio; hledáchu [dvořané] omlvwy, aby jeho [Daniela] obžalovali u boka králova ComestC 228b (příčiny ~K) occasionem; chtiece omluwu nalézti [lodníci], jako by chtěli kotvy na předku korábu pohříziti BiblLitTřeb L2, A 27,30 (pod zamyšlením ~Ol, ~Pad, pod zámyslem ~Praž) sub obtentu; přijal pokušitel omluwu toho [pokušení] z Kristova hladu LyraMat 26b occasionem; tvé vlastnie děti, jimiž máš omluwu po cti a po sboží státi tohoto světa ŠtítSvátA 2b; přijemše [Řekové usilující lstí o příměří] omluwu, že chtie mrtvé pochovati TrojA 138a sumpta occasione fallaci vzavše si za záminku; aby pod omluwu a přikrytím slušného nětco neslušného nebylo učiněno PrávHorK 8b (pod úmluvú a přikrytím ~M, pod přikrytím ~S, ~T) sub praetextu; činíce [táboři] jako pod chytrostí, aby…měli příčinu a omluvu s nimi [pražany] do Prahy přijeti BřezKron 449 occasionem; ║ to jest Crisostomus řekl omlvwuu onoho slova, ješto v desátém rozdielu řekl [Bůh] ComestC 290a occasione s odvoláním na ono slovo; omluwu dávámy vám radovati sě za nás BiblKoř 2 C 5,12 (příčinek ~Ol, příčinu ~Lit, ~Pad, ~Praž) occasionem příležitost

5. („křivá“, „lestná“) pomluva, osočení, nařčení, obvinění, žaloba: neb oni [Herodes a Pilát] zajisté sebrali <sě>, aby plodili křivú omlvwu ComestC 353a pravam actionem; jako by sám těžcě trpěl, počni plakati…, pro omluwu trpcě nes jeho želeje za jeden den BiblOl Sir 38,17 (pro utrhánie ~Pad, ~Praž) propter delaturam; nezabieš skutkem…, zlým příkladem, ani kterú omluwu ZrcSpasK 23; proti pravdě lež a lestná omluwa [bojuje] ŠtítBojVyš 1b fallacia atque mendacium; dievka…pro omluwy bude na súd vedena Hvězd 35a; Kristus a jeho najčištší světí měli by potupeni býti, a to pro omluvy lidí zlostných ArchČ 3,212 (1420); tvé [Lži] cesty před se vzaté jiného nejsú než omluwy a Písmu k svatému k zlehčení TovHád 94b; ║ [Pilát k židům:] kakú omluwu nesete proti člověku tomuto? EvZimn 22a (J 18,29: žalobu ~Ol, BiblLit, ~Pad, ~Praž, vinu ~Drážď, ~Ol) accusationem obžalobu

Srov. omlúvanie

Ad 5: za lat. delatura stč. též násoka

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


omluva f. omluva, výmluva; vytáčka, záminka; odmluva, námitka; odpověď, vysvětlení; příležitost, vhodná záminka; pomluva, osočení, nepravé nařčení; žaloba, soudní obvinění: Pilát vecě jim: Kakú omluvu nesete proti člověku tomuto?
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


omluva f. = příležitost, zámysl; výmluva, záminka
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).