1. koho v čem uvést v nejistotu, nechat na pochybách, na rozpacích: přěnesu ji [andělé Kateřinu] v krátkéj chvíli nejednu rozličnú míli…, v tom vás písmo neomyly LegKatMenB 427; já tuto omylen sem v svém úmysle PasMuzA 358 frustratus… sum zviklán; svému synu byl [otec] tak radný, jakž ho v radě neomylyl RadaOtcP 3; já tobě poviem rozum jich [knih]…a v tom tě neomylim BechMuz 2a. – Srov. mýliti 1

2. koho (na čem) zmýlit, uvést v omyl, přivést k mylnému stanovisku n. k chybnému jednání (v něčem): ju [Vlastu] jejie náhlost omyly, že mnieše, by za ňú dievky zbyly DalC 15,21 betrouk; omylil si mě, hospodine, i jsem omylen BiblDrážď Jr 20,7 (Pror, BiblOl, svedl si mě…sveden jsem ~Lit, ~Pad, ~Praž) seduxisti me…seductus sum (kalk); od těch králóv Herodes…sa omylen BelB 35a illusus; bóh, jenž…nemóž blúditi, ani koho omyliti Budyš 50b; aby nižádný blud neomylil lékaře na diele jeho LékRhaz 75; psal mi dnes Mitruos, že jest včera omýlen, by co lidí na Hradec přibylo, a že málo lidí mají ArchČ 7,329 (1468)

3. koho oklamat, zaskočit uvedením do neočekávané nežádoucí situace; [lží] podvést; [v očekávání] zklamat: ta věc [ustanovení nástupce] jest jeho [opata] v tom omylila, nebo brzo potom…napřed jeho k bohu poslal před sebú OtcC 125a frustrata est; mnozí přijdú mým jménem… a mnohé omyle KristA 84b; čáp se večeře naděje [na návštěvě], …židká krmě jej omyli, když ji liška na stuol vyli BawEzop 1576; oni [vdovy a sirotci] omyleny, ješto sú věřili miestu a chrámu…, ovšem by tak nelzě bylo býti BiblOl 2 Mach 3,12 (jsú…oklamáni ~MuzSZ, ~Lit, pod. ~Pad, ~Praž) decipi

4. koho, co [rozum] (čím [působivým]) zmámit, zbavit rozvahy, obloudit: nemáš na tom dosti, ež s tyto siré duše oblúdil, ješče sě na to snažíš, aby i nás svými čáry omylil PasMuzA 470 (oblúdil ~KlemA) decipere moliaris; krása [Zuzanina] tě [starce] jest omylyla Pror Dn 13,56 (BiblOl, oklamala ~Lit, ~Pad, ~Praž, přelstila EvOl) decepit; aby dřevnieho i v nově zvoleného milého rozum…omylila [žena] svú chytrostí TrojK 132b (omámila ~A, ~S, ~L, ~O)