obmyšlévati, -aju, -á ipf. (pf. obmysliti)
co myslit na něco, mít na mysli, mít na paměti něco: ktož věčné muky obmyſlewa Kruml 292; čímž mysl hotovějši jest pósobiti a obmyſſlewaty tyto zdejšie věci nižšie ŠtítVyš 99b; již jeden druhého potřeby neobmyſſlewa ŠtítKlem 73a; obmyſſlewa [dobrý] na každý čas své skonánie ŠtítPař 61a; obmyſſlewagycz [Alžběta] milost a dobrotu choti věrného ŠtítAlžb 482a. – Srov. obmýšleti 1
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obmyšlévati, -aju, -áš ned. myslit na něco, mít něco na paměti
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.