obmyšlovánie, obmyšlevánie, -ie n.; k obmyšlovati
1. přemýšlení, uvažování: ve všem obmyẛlowani potkáť [moudrost] je [rozvážné] vstřieci BiblLit Sap 6,17 (var. v. obmyšľenie 1) in omni providentia; neb myšlenie lidská sú lekavá a nejisté obmyſſlowanie naše RokJanK 90b (~B)
2. relig. [boží] prozřetelnost, moudrost: prvý dóvod béře [evangelista] z božieho obmyſſlowanye LyraMat 49b providentiae; božie obmyſſlewanye LyraMat 49b providentiam. – Srov. obmysl 2
Srov. obmyšľenie