1. koho klamat, uvádět v omyl, mýlit: buďte také činitelé slova, a ne slyšitelé tolik, obluzugice vás saměch BiblDrážď Ja 1,22 (klamajíc sě samy ~Ol, ~Pad, pod. ~Praž, přělščujíc EvOl) fallentes vosmet ipsos; tento nebezpečný život všěcky… obluzuzuge (m. obluzuge) PasMuzA 100 (obluzyge ~KlemA) fefellit; stieně hor vidíš jako lidské hlavy a tak sě obluzegeſſ ComestC 129b (se obluzugeſs ~K) errore deciperis

2. [o mluvčím] koho, kým klamat, podvádět, lstivě obelhávat někoho: neobluzuyte (m. neobuzuyte?) mne pyšní ŽaltWittb 118, 122 (~Pod, aby mne nepotupovali ~Klem, BiblLit, nepotupie mne ~Ol, nehanějte mne ~Pad, ať by mi neutrhali ~Praž, neobuzujte mne ŽaltGlosMuz, neobuzijte mne ~Kap) non calumnientur me; Neobluzigte vás prorokové vaši BiblDrážď Jr 29,8 (Pror, BiblOl, nesvozujte ~Lit, ~Pad, nesvoďte ~Praž) non vos seducant; bieše tu [v městě] Šimon čarodějník obluzuge lidmi ComestC 359a seducens; budú ti, ješto blažen činie lid tento, obluzugycze Pror Is 9,16 (BiblLit, svodiece ~Pad, ~Praž) seducentes; proto že sú obluzouali lid mój a řkúc pokoj, ano nenie pokoj BiblOl Ez 13,10 (~Lit, sú klamali ~Pad, sú zklamali ~Praž) eo quod deceperint; dieme li, že hřiechu nejmámy, sami sebú obluzugem MatHom 39 nos ipsos scducimus; kacieřskú chytrostí že lidi obluzujem ArchČ 4,158; ║ neroď mne [farao Mojžíše] déle obluzouati, by nepustil lida obětovati hospodinu BiblCard Ex 8,29 (~Ol, ~Lit, klamati ~Pad, ~Praž) fallere nejednej lstivě se mnou; běhajíc tak [mouřenínové po kostele] všěcky bratří obluzowachu OtcB 61b psallentibus alludebant ze všech si tropili žerty

3. [o ďáblu, světu] (koho, kým čím, skrze co [lákavého]) obluzovat, svádět: ež diábli… lidmi obluzowachu PasMuzA 386 (lidi svodiechu ~Kal); skrzě ženskú tvář diábel obluzuge lidi OtcB 67a (přeluzuje ~C) solet impugnare; jeho [ďábla] zěvováním obl̇uzowan jsa OtcB 125a deceptus; ten [ďábel] bohatstvím obluzuge ComestC 312b seducit; ež dobrý [duch] učí pravdě a zlý obluzyge ŠtítSvátA 134b; onť [Beliál] duši pokúšie, těly obluzuge BelB 10b