1. obložení, obklad: všechny oblohy slušejí k domu, i kamněné dcky i napřed i na kamennéj jámě PrávSasA 90b (~C, ~D, ~E, oblohové ~B) umbeleger; ║ mázdřice paúčná [v oku]… obaluje také polovici mokrosti křišťalové a činíť oblohu s mázdřicí sietnú LékSalM 749 orbem obal
2. náklad, břemeno, břímě: aby obloha hřiechu zkažena byla nebo aby hřiech zkažen byl, jenž jest obloha neb těžkost dušě JeronM 21b (v obraze); samy jej [osla] dávie oblohy BawEzop 2817; ║ učiňme jednu oblohu, jediné poručme se bohu BawArn 3655 (v obraze) vezměme na sebe jediný úkol, oddejme se jedinému
3. klenba; [nebeská] obloha: ty, hospodine, učinil si zemi i nebe a čsožkolvěk nebe v svéj obloze drží EvOl 114a (Est 13,10: což jest nebeským okolkem obklíčeno BiblOl, ~Card, ~Lit, okrslkem ~Pad, ~Praž, oblakem MamKapS) caeli ambitu; světla na obloze nebe EvOl 133b (Gn 1,14: BiblPad, ~Praž, v stvrzení ~Card, ~Ol) in firmamento caeli; učini buoh firmament, točíš tvrdost oblohi nebeské toho dne prostřed vod, točíš jednu vnější svrchost světa z vod z zmrzlých ku podobenství křištala ComestC 1b firmamentum: est firmamentum obloha, podnebes ether KlarBohO 20 (De deo et caelo); firmamentum obloha nebeská SlovVokKlem 176a; firmamentum obloha, id est celi stellati nebe, vulgaris habet utvrzenie VýklKruml 173b (Ez 1,22 a 23 firmamenti…sub firmamento: barvy nebeské…pod nebem BiblOl, barvy utvrzenie nebeské… pod utvrzením ~Lit, nebe hvězdného… pod hvězdným nebem ~Pad, nebe hvězdného… pod nebem ~Praž); bóh Otec udělal oblohu, kerúž vidíme, jenž jest mezi vodami a dělí tyto vody od duchovních vod RokJanK 62b; nazval je pak buoh oblohu nebem BiblPraž Gn 1,8 (stvrzenie ~Card, ~Ol, ~Pad, založenie EvOl) firmamentum; výsost oblohy jestiť krása božie BiblPraž Sir 43,1 (obloha nebes vel výsosti VýklKruml, výsosti stvořenie BiblOl, výsosti utvrzenie ~Lit, vysokosti utvrzenie ~Pad) altitudinis firmamentum. – Srov. obloženie 2
4. astr. (často v pl.) sféra, nebeská vrstva (srov. „nebe“ II/1): na světě jest protivné hnutie hvězd a planet i oblohy nebeské ComestS 2a (oblohy nebeské, totiž okršlky ~K); druzí…žádáchu, aby sě jim znamenie stalo na nebeských oblohách LyraMat 87a in corporibus caelestibus (volný překlad); znajíce [Egypťané] řád nebeský, totiž hvězdářský běh a hnutie i oblohy AlexPovB 234a (hnutie oblakóv ~D, hnutie a oblohu ~A, ~C)
5. astr. (čeho [světa n. nebe]) prostor s neuspořádanou prahmotou (?): túž oblohu, jižto zemí nazval, vodú nazývá pro smiešenie a temnosti. A to Řek kaos nazývá ComestS 3a (~K) machinam; tu jistú oblohu, točíš kolosvět, vody nazývá ComestS 3a machinam; země bieše neužitečná a prázdná, totiš obloha světa ještě bieše neužitečná a bez plodu ComestK 2b (od boha ~C, ~S) machina mundialis. Jen v Comest