oblahoditi, źu, dí pf. (ipf. oblahozovati); k lahoda, lahoditi
1. co [zvl. nežádoucího] zpříjemnit, učinit lahodným něco, dodat lahodnosti něčemu; [poživatinu] ochutit: jako por aneb cibule, ač sprva nechtivú chut v ustech rozdráždí a oblahody, však potom očima slzy dá ŠtítVyš 22a irritando delectant; črt…v manželství jeho [smilstva] podá, viece manželstvo na mysli oblahodye, nežli i jest ŠtítKlem 43a (~Jez, ~Sáz, manželstvo jemu oblahodi ~Vávra, větší lahodu v manželství srdci ukazuje ~Muz); neb falešný šeňk světské milosti chytře oblahodij to své zlé víno ŠtítSvátA 85b. Jen u Štít
2. koho (čím [slovy]) zalahodit, zalichotit někomu, zapůsobit příjemným dojmem na někoho, naklonit si někoho: slíbíš li se lidu tomuto a oblahodiṡ je slovy milostivými, budúť tobě [královi] slúžiti po vše časy BiblCard 2 Par 10,7 (~Lit, ~Pad, olahodíš MamVíd, budeš li jim lahoditi BiblPraž, oblechčíš ~Ol) leniveris; linieris pro liniveris, id est blande afatus fueris vel tractaveris oblahodiſs VýklKruml 74a (2 Par 10,7); [součásti „listu posélajícího“:] pozdravenie salutacio pozdrav, přístup exordium oblahod, líčenie narracio rozprav ProkArs 183a; ║ myšlení neustavičných v svú mysl nevezmeš, jimižto oblahodyw rozum svój, když všěcky věci zpósobíš, smutný zóstaneš SenCtnost 268b si…oblectaveris pobavíš-li. – Srov. olahoditi
Ad 2: srov. též ukojiti