obláščie, -ieho n.; k obláščí
1. bibl. ustanovení podmiňující zvláštní výsady (levitům, Židům vůbec): i přikázal jest nám [Židům] hospodin, abychom učinili všecko oblaſſtie toto BiblCard Dt 6,24 (var. v. oblášční 6) legitima; tobě sem otdal [tj. Árónovi Hospodin oběti] i synóm tvým za službu popovú oblaſſtie věčnie BiblCard Nu 18,8 (var. v. oblášční 6) legitima sempiterna
2. soukromý majetek, privátní jmění: nemóž [papež] odpustiti, byť měl [řeholník] své oblaſſtye, a jsa mnichem ŠtítKlem 74a