obkládati, -aju, -á ipf. (pf. obklásti, obložiti)
1. co čím, čemu co klást, umisťovat okolo něčeho něco, obklopovat něco něčím: když jistým právem i okolkem obkladaſſe [Hospodin] hlubiny BiblOl Pr 8,27 (obložil EvOl, ohrazováše BiblLit, ~Pad, pod. ~Praž) vallabat; když obkladaſſe [Hospodin] moři jeho mezě a právo obkladaſſe vodám, aby nevyšly z svých krajin BiblOl Pr 8,29 (obkladaẛe…pokládáše ~Lit, ~Pad, obklíčení učinil…zákon položil EvOl, ukládal vokolo…ukládal BiblPraž) circumdabat mari terminum…ponebat vymezoval…určoval; vallabat ohrazováše vel obkladaſſe VýklKruml 106b (Pr 8,27); ║ rytieřstvo mzdú a žoldem navedli [Židé], aby hrobu střěhli, tu je obkladali ZrcSpasK 71 (<ob>kladli ~A) eos ad custodiendum sepulchrum ibi ponebant rozmisťovali kolem dokola
2. co/koho (čím [hojivým]) obkládat něco n. někoho něčím; [nemocné místo mastí ap.] přikládat nač něco: nařípa [lev] kořenie, přinesl jest v ustech a obkládal jest Bruncvíka [potlučeného pádem] BruncU 204b (obklade ~Baw); z toho učiň flastr a tiem sobě židoviny obkladay LékKřišť 38b (obkladi ~FrantA); smočiž tiem hlavu…a kořením tiem obkladai a uvěž rúchú LékMuz 187b; maž miesto a obkladay mastí LékSalM 714 locus… epithimetur cum unguento; voblože [vlčí játra] pelyňkem…, každý týden novým pelyňkem obkládage Apat 45a; ║ všickni činie lest a obkladali sú protrženie dceře lida mého s uohavností BiblDrážď Jr 6,14 (Pror, BiblOl, uzdravováchu ~Pad, léčili ~Praž) curabant contritionem (v obraze) přikládali obklady na rány, léčili poranění
3. [v řeči] zahalovat, zastírat: viz jeho vyznánie řádné, že neobkladá, než prostě přiemě vyznává RokJanB 154a (~K); tento slepý…vyznal bez okládanie… I právě vyznal, neobkladal RokJanB 155a (~K)
Srov. okládati