obholdovati, -uju, -uje pf. (ipf. holdovati); k hold
1. co [majetek nepřátelské osady] zatížit „holdem“, tj. výkupným, zvl. odváděním dávek za ušetření před vypálením, zpleněním ap.: ta zbožie, kteráž sme osáhli [husité] a podrobili aneb obholdovali ArchČ 3,439 (1435); což jest strana straně v té válce zbožie obholdovala aneb zuosazovala jeden druhému v jeho držení ArchČ 1,247 (1440); aby někto jiný sobě toho zbožie neobholdoval a bral na nich desetkrát viece nežli my ArchČ 1,375 (1442); ║ slyšíme, že by vám pěší platnějše byli, poněvadž jest již všady obholdováno okolo zámku ArchČ 14,181 (1469) celé okolí je zatíženo výkupným. – Srov. oholdovati
2. co [dávky] na nepřátelské osady násilně uvalit, jako „hold“ jim vnutit: a holdy všecky, kteréž sem obholdoval strany svrchupsané, mocí tohoto listu propúščiem ListářRožmb 2,252 (1443)
Podrobnosti „obholdování“ vykládá V. Urfus, Záští v Čechách v polovině 15. stol., Právněhistorické studie 3, 1957, 97n.