obarviti, -v́u, -ví pf. (ipf. barviti); k barva
1. koho/co (čím) obarvit, zbarvit někoho n. něco (něčím), dodat někomu n. něčemu nějaké zabarvení: neroďte mne snábděti, žeť smědá jsem, nebť obarwilo jest mě slunce VýklŠal 19b (Ct 1,5 decoloravit: u barvě proměnilo BiblOl, na barvě proměnilo ~Lit, ~Pad, vohořala sem ~Praž); decolorare obarwiti SlovOstřS 129; vosk můž každou barvu přijíti, obarwě jej barvou, kterouž chceš Apat 227b tingendo
2. expr. co [provinění] natřít na růžovo, přikrášlit, podat v přijatelnější podobě: ješto…učiniece hřiech, i obložie to, obarwije, že hřiech nenie…Aneb učiniece sami hřiech, i ozdobie, vymluvie, Obarwije RokPostK 308b, 309a; příčiny hledíte, abyšte své neposlušenstvie obarvili ArchČ 6,121 (1467)
Srov. zbarviti
Ad 2: srov. též obložiti, okrášliti