|
|
|
někda adv., též někdá; k kda 1. kdysi, v blíže neurčené minulosti (zvl. dávné), druhdy, někdy (kniž.): jakž sám bóh byl kúpen Nyekda peněz za tridcěti LegJakK 221; a země pustá bude zuorána, jěžto nyekda byla zpustělá v uočí všelikého pocěstného BiblDrážď Ez 36,34 (~Ol, někdy ~Lit, ~Pad, ~Praž) quondam; tehda svatý Kliment naň vezřěv počě sě domnievati, jakžto by toho člověka nyekda viďal PasMuzA 291 (~KlemA, někde ~Kal) alias; David prorok, nyekda pyšný vražedlník KristA 112b; Niekda každý člověk liknováše sě křížě dotknúti pro jeho ohavu ZrcSpasK 64; protož ono, že niekda Kristus jest po večeři dával…, to hodně mohlo sě jest proměniti JakKost 167b; kterýž [Ondra] někda byl a slúžil u Pešíka ListářRožmb 2,146 (1442); činíš mi právě tak, jako niekda ciesař Nero svému pěstúnu Senekovi činil PasTisk D10b (někdajší ~KlemA, ~Kal) 2. [o ději nejedinečném] nikdy, leckdy, občas, nejednou: Niekda mě má mátě posláše žat na pole PasMuzA 293 (~KlemA, ~Tisk, někdy ~Kal) aliquando; a niekda sama krajina podměsiečná slóve svět ComestS 2a (~K) quandoque 3. [o ději předpokládaném n. žádaném] někdy, jednou, dříve nebo později: urozumějte, nesmyslní v ľudech; a blázni niekda usmyslete (uſmiſleite rkp) ŽaltKlem 93,8 (někdy ~Wittb a ost.) aliquando; bože mój, nevzdaluj sě ote mne, aby nyekda mlčal ote mne ŽaltKlem 27,1 (nikdy ~Wittb, ani kdy ~Pod, BiblOl, aby kdy ŽaltKap, by někdy BiblLit) ne quando; a když milosrdie v tobě [Bohu] bydlí, kak to móž býti, by sě niekda nesmiloval PasMuzA 174 (někdy ~Kal, nikda ~Tisk); musilo by srdce rozpačné býti, by sě nyekda nerozpomanulo a k náboženství sě nezažhlo PasMuzA 318 (někdy ~Tisk, ~Kal) Srov. někdy Ad 1: za lat. alias stč. též v jiném času (VodňLact gg8a). — Ad 2: za lat. quandoque stč. též druhdy Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
někda, adv., někdy, jednou, mnohdy, kdysi, einmal, manchesmal, einst; srov. stsl. nêgda interdum, nêkъgda aliquando. — Blázni nyekda usmýšlejte aliquando ŽKlem. 93, 8; by sě (srdce) nyekda nerozpomanulo Pass. 318; niekda mě má mátě posláše žat na pole, tu sem srpu kázal, aby sám žal, a tak sě stanieše t. 293; Jezukriste, jenžto s’ mi mého bratrcě nyekda vzkřiesil t. 379; jakžto by (Kliment) toho člověka nyekda vídal t. 291; země, jenžto nyekda byla zpustěla quondam Ol. Ezech. 36, 34; niekda každý člověk liknováše sě křížě dotknúti Kruml. 64a. — Příjm.: Niekda UrbE. 36. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
někda adv. někdy, kdysi; jednou Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|