| StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

ne¹, partik.

I. partik. s větnou platností

1. neg. v odpovědi ne, nikoli; svou větnou platností popírá smysl předchozí výpovědi: nebo jedni praviechu, že dobrý jest [Ježíš], ale jiní praviechu: Nee, ale svodí zástupy EvZimn 18b (J 7,12: ~Beneš, nee, zlý, svodí BiblOl, ne, nenie dobrý, ale EvPraž, ne, nežli svodí BiblDrážď, nenie, ale EvVíd, ~Ol, že niť, ale BiblLit, že nic, ale ~Pad, nic, ale ~Praž, nenie tak, ale že EvRajhr) non, sed; ale buď řěč vaše: Jest, jest; ne, ne EvOl 294a (Mt 5,37: BiblDrážď, jest, jest; nenie, nenie ~Ol, ~Lit, ~Pad, jest li, jest, nenie li, nenie ~Praž) non, non; ješče li na světě chodí [Kristus] zde? Kateřina vece k nim [mistrům]: ne LegKat 1983; ciesař vece: Vieš li, kto sem já? Vece jemu mnich: ne, neviem OtcB 49a; pakli dieš: „Nenenávidím, ale miluji, kohož tak treskci kromě očí.“ „Nee, nemiluješ.“ ŠtítBojVyš 5a non diligis; pakli die kto: Tehdy přátel a známých nemám zváti? Nee, ne tak, majiť v svój čas přietelé a známí zváni býti ŠtítSvátA 74b; a kterak chceme mieti jeho [Ježíše] za štít a jako své spasenie? Ne, spieše tak budeme mieti ho hrozho súdci z našeho vyznánie HusVýklB 49a quin potius iudicem; zdali jiho nemá [Ježíš] zvelebenie od otce než toto? Nee, má, ale RokJanB 63b; když mátě se dcerú budú se [v pekle] vaditi: „Ty s mnú vinna, že s mě ku pýše připravovala.“ „ne, čemu s ty mě poslúchala?“ RokLukA 179b. – Srov. ne² 1

2. grad. nelžu, bez přehánění, doopravdy; zdůrazňuje, že nejde o nadsázku v předchozím tvrzení: bez čísla Uhřat ztopili a druhé ukrutně mečem zbili. Ne, tak jich jest tu mnoho zbito bylo a ztopeno, že tak veliké zhubenie lidí nikdy dřěvních časóv… nebylo jest slýcháno PulkLobk 192 (~S, nie ~B, ~N); an [kněz sedlákům] praví, aby přistúpili k té svátosti a poručili sě jí a svá srdce, totiž měšce otevřeli. Nee, slyšal sem jednú na kázaní, buoh jest mi svědek, že kázal jest jeden [o nejhorším zlu ‒ zavírání měšců] HusVýklB 38b; chce [Ježíš] dáti každému dosti a neuhaníť dávaje. Nee, ještě žaluje na ty, kteříž naň nedbají ChelčPost 113a; a die [Bernard], že pro ty věci chtie býti vladaři, preláti, konvrši, převorové, biskupové; Ne, kdy by již byl chudý biskup, zdál by se blud lidem RokLukA 253b; jáť [kněz Jan] bych byl dávno netbal, coť by tu duši ze mne vypudilo, Nee jakéžť sem měl bydlo mezi vámi [Praža]! Kron UK XIX C19, 237a vždyť

II. partik. ve funkci konj.

1. grad. [obyč. před výrazem zdůrazňovacím] ba, ba dokonce, ano (i); spojuje vět členy i věty; [po popření v předchozí větě] nýbrž i, ale nad to: ani jest to bylo prvé vítěžstvie svatého Antonie proti diáblu, Ne zajisté byla jest v ňem moc našeho spasitele OtcB 174b (Nee ~D, nie ~A, než ~E) immo; a zvláště mladých pánóv mladost udatná k tomu sě roznieti, že na všě strany pánóm bran děláchu, ne také přemnozí z obecných lidí svým oružím na tu cěstu sě chystáchu PulkLobk 230 (nie ~B; nýbrž ~N) sed; když mysl nemóž pomysliti o něm [o Bohu] nic, co jest on v sobě, ne ani jest které slovo…, by vlastně a úplně mohlo o něm řečeno býti ŠtítPař 20a; hrdý lid židovský, ješto za to jměli, by viděli, ostali v slepotě, Nee i dále zlostí protiv spasiteli oslnuli ŠtítSvátA 77a; v neustavičm jako okamžení odpočinutie nynie jsa, ne a ty nynie více zle požíváš svých piesniček Čtver 13a immo; proti tobě jako nepřítel povstane, ne ať ještě viece povím, ješto velmi neslušie na múdréno o tu věc se pokusiti Čtver 67a quoniam et; a tak nebožátka vzdvíhají sě důstojenstvím nad pannu Mariji, ne i nad Krista HusBludM 201a; neb vím, že kdyby duchovního haněl, neb jemu kradl, neb s ženú léhal, že by toho netrpěl, ne ihned by mstil HusSvatokup 188a ba naopak; shřěší li bratr náš nad námi, móžeme jemu odpustiti, ne i jistě dlužni sme, abychom mu odpustili HusVýklB 131a; též také všichni bohatí a nadaní kněžie málo nebo nic nejsú prospěšní lidskému spasení v cierkvi svaté, Ne viece jsú škodni…nežli prospěšni JakVikl 204b; na všech svých věcech škody proň [pro Krista] trpěti, ne i také všecky ztratiti PříbrZamP 150b; jenž sme k tomu vám vždycky svolovali, i sami sme vám toho často podávali ArchČ 3,226 (1421); neb netoliko to, bojím se, že ani desáté aneb menšie ještě částky…odtudto nebude ArchČ 2,427 (1444); toto zlé, nehod i nepodob, ne i proti vieře viděti jest nynie do mistróv i do všech kněží ChelčPař 181b; proti kněžím těchto obcí [pražských], i proti celé obci mnoho lživě mluviti BřezKron 498; fide digni et possessionati, ymmo seniores magistri pargameniste viery hodní a movití, ne i starší mistři pargamenníci ProkPraxD 71a

2. přirovn. (ojed.) než: bóh najlépe to vie, že ne bych v také přišlo vie jáz hi mój ľud byl upadna, kak jest smirt velmi nesnadná, však radějie v ňu upadnu AlxBM 128; radějí uzřu smrt všeho rodu svého, ne potupi (nepotupy rkp) ani zab̕ú jazyka svého DalC 63,60 (než potupu a hanbu ~V) e min czunge virdurbe (podle J. Bauera)

3. účel. (ojed.) u adv. „kda“, „když“, „někdy“ aby ne (za lat. ne quando): popadněte kázn, ne někdy rozhněvá sě hospodin, nezhyňte s cěsty pravé ŽaltWittb 2,12 (ať někdy nevzhněvá se ~Pod, ať by sě někdy nerozhněval BiblPad, aby kdy nerozhněval sě ~Ol, ~Praž, kdažto rozhněvá sě ŽaltKlem, ~Kap, aby, když se rozhněvá…, nezahynuli BiblLit) ne quando irascatur; zprosť mě, Ne kda uchopí jako lev dušu mú, když nenie, kto by vykúpil ŽaltKlem 7,3 (~Kap, Ne aby nikdy vytirhl ~Wittb, Ne aby někdy…popadl BiblOl, aby někdy…neuchvátil ~Lit, ~Pad, ať by nevytrhl ŽaltPod, ať by někdy neuchopil BiblPraž) ne quando rapiat; urozumějte tomu, jižto zapomínáte hospodina, ne když by uchytil ŽaltKlem 49,22 (ať nikdy nechvátí ~Wittb, ať on netrhne ~Pod, ať by někdy nepolapil BiblPad, ~Praž, aby někdy nepopadl ŽaltKap, někdy by uchytil BiblOl) ne quando rapiat. Podle lat.

III. partik. ve funkci interj.

nálad. ach, éch, běda: uvozuje otázku vyjadřující obavy, nejistotu ap.: to král uznamenav…počě srdečně plakati, a řka: Nee, má přěmilá dci, co já sobě již učini [k dceři, která má býti obětována ješťěru] PasMuzA 225 (e ~KlemA, ~Tisk, é ~Kal) heu me; bez přěstánie vzdychal [Simeon] a takto na svém srdci řka: Nee, budu li já tak zčastný i tak bohu zaslúžilý, ež bysta moji stařie žádostivie oči obezřěle mého spasitele v tělesenství? Nee, přídě li kdy ten čas, ež by mě nalezl mój spasitel ješče živa na světě jsúce? KristA 25b

Srov. nie

O funkcích partikule ne, v. Bauer, Souvětí 71,84n., 302 pozn. aj.

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


2. letný, adj., důvěrný, přátelský, milý, milostný, krásný, vertraulich, freundschaftlich, lieb, schön. Srov. letenstvie, -stvo, letnost a stsl. lêtь licentia ve rčeních: létь jestъ licet, lêtiją bêaše licebat atp. — (Pústenník) za života přeslavho Jeronyma jemu v obyčeji leten velmi byl jest eidem familiarissimus valde fuit JeronMus. 71a. Přijidechu k ňemu jeho mlazší, jakožto letní, domácí, bližní, přátelé, bratřie Mat. v Čelakovsk. Dodavcích k Slov. Jungm. Mojžieš onen tvój velmi letný, onen divný vypravitel tvých děl Mat. tamt. Let a věr duše, ješto sě boha bojie Mat. tamt. Neletno mi sbydlovánie s tělem Modl. tamt. Byvši sama s ním (Medea s Jasonem) v takovém obyčeji v takové let přiezni miesta došedši i cti k ňemu jest zbyla a tu ztratila TkadlM. 71. Ta (lúka, ve vidění Kateřinině) bieše letnu travú světlá, tak rozmladlá i rozkvetlá nejednú bohatú krású, jak sě jiej zdáše v tom času, by… kraššie paseky i lúky nevídala, jakž je živa Kat. v. 713, letná tráva, krásná. — Sem patří snad také jm. místní Letný, -ná Letná, - Let: in campo Letne nominato Kosm. pokr. 1261; na tom poli, jež letny slove in campo Lethne PulkR. 154a, PulkL. 344. Adv. letně: s nimažto v klášteře velmi mile a lethnie přebýváše carus et familiaris Otc. 311a; (s Mojžíšem) tvořec letnye mluvieše DesK. 7, ML. 57a; to ť jest ta nehrdala dobrým člověkem poznajíc jeho, a poznajíc jeho ješťe nebyla chvati (= nechvátala)… tak hned s ním letnie mluviti TkadlM. 70; když já (žák, buda knězem nebo prelátem) budu v kostele a ty (podkoní) stojíš jako tele v svém zedram rúše letně Podk. v. 413 (Výb. I, 954), letně, krásně (iron.).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


ne, část. ne, nikoli; ve funkci spojky ba, dokonce, nýbrž: že by toho netrpěl, ne ihned by mstil; ani: nekažte, nekrstěte, ne mší služte; ve funkci interj. ach, běda: nee, příde-li kdy ten čas
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


ne, adv. = ba, ano, ano i, avšak; nýbrž; — -brž = ano (spíše), ba (spíše), nýbrž
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).