1. nosidlo, nádoba, koš ap. sloužící k přenášení něčeho: sporta suden, gerula nosydla KlarGlosA 2019 (De utensilibus); bacabulum nosidlo KlarGlosA 2039 (De utensilibus); cenovectorium hnojná noſidla MamUKA 18b na hnůj; gerale noſſidlo vel koš SlovOstřS 82a; gerulum Noſydlo SlovOstřS 82a; portentacula noſſydle SlovOstřS 104; gerula nosička aut noſydla…, gestatorium noſydla SlovKlem 51a; ║ loculus noſidlo, váček MamUKA 27b váček, taška

2. nosidla, nosítka k přenášení osob; [nemocných] přenosné lůžko; [mrtvých] máry: přistúpiv [Ježíš], dotče sě noſſydl, a ti, ješto jeho [mrtvého] nesiechu, stachu EvRajhr 122a (L 7,14: ~Seit, ~Víd, ~Zimn, ~Ol, ~Beneš, noſſydl aneb pár ~Praž, már ~Klem, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Praž, pár ~Pad) tetigit loculum; jechu sě přědeň nositi na noſydlach těch, ješto sě zle jmějiechu EvZimn 8a (Mc 6,55: BiblDrážď, pod. ~Ol, na ložích EvOl, ~Beneš, BiblLit, ~Pad, na ložcích ~Praž) in grabatis; a juž vižu strážu svého na noſydlech přěmilého LegAl 3 in grabato; na krásně připravených noſidlach tělo svaté položivše PasMuzA 327 in…feretro; noſidla na sě zdvihše, i ponesechu PasMuzA 327 lectum; již jeho [pyšného Antiocha] ponížena k zemi na noſydlach nosiechu BiblOl 2 Mach 9,8 (~Pad, ~Praž, pod. ~MuzSZ, ~Lit) in gestatorio; člověk pyšný přirovnává sě noſſydlom umrlčím; ta jsú přikryta krásně svrchu a vnitř tělo mrtvé leží KázAdm 137a; na každéj téj službě [t. zádušní] koryto neb nosidla aby přistrojila a okolo toho čtyři sviece GbSlov 2,108 (Sedl. z orig. v Chotovinech 1407); uperuť jej, žeť jej na nosidla vemú ArchČ 8,134 (1474) ♦ koňské nosidlo (koňská nosidla) nosítka pro přepravu osob nošená koňmi: basterna koňská noſidla SlovOstřS 66; pilentum koňské noſſidlo SlovOstřS 103

3. držadlo (u nosítek): ujě máry za jedno noſydlo OtcB 141a (~A, ~C, ~D, ~E) unum de burdonibus