|
|
|
nesmysl, -a/-u m.; k smysl, nesmysleti 1. nerozum, nedostatečná schopnost rozumové úvahy n. poznání, rozumová omezenost: a vy věčší neſmyſl̇ do sebe ukazujete než hovada OtcB 28a sine sensu estis; ež nad jiné dar múdrosti ot boha mají [moudří lidé], skrzě něžto jiných neſmyſl nahraditi mohú KristA 33b; ano j to smysl, svój neſmyſl znáti a nerozum ŠtítBes 7; nic to nenie jiným nežli tvým neſmyſlem, že tiem muže potupiti chceš, a mužská múdrost a počest to činí, že tebe tiem haněti nechce TkadlA 15b 2. nerozumnost, nemoudrost, pošetilost, hloupost: já budu mlčě<ti> za tě [Josefa], oni [měšťané] uzřie neſmyſl <v> ztrátě LegDětB 2b videant insapientia sua; a oni [farizeové a zákonníci] sě naplnichu neſmyſla BiblDrážď L 6,11 (~Ol, zlosti a nemúdrosti EvOl, nesmyslosti BiblLit, nemúdrosti ~Pad, nemúdrosti ~Praž) insipientia; nebo minuvše múdrost, ne proto sú sami padli, že sú dobroty nevěděli, ale že svého neſmyſla pamět sú lidem ostavili BiblOl Sap 10,8 (nemúdrosti ~Lit, ~Pad, bláznovstvie ~Praž) insipientiae; múdrost a smysl a jiní přirození darové člověčí, tiť mohú…proměněni býti v neſmyſl, v škaředost, v mrzkost a v ohavnost rozličných nedostatkóv TkadlA 15a; jiní…nerozumnost a svuoj neſmysl v klam a v kratochvil obracují TkadlB 111b; deliramentum neſmiſl MamKapS 2b; jakož ted řekl Pán „blázni“, treskce je [učedníky] z neſmyſla a ukazuje znamenitě, že to bláznovstvie bylo jest z odchýlenie od té pravdy, kterúž jsú proroci mluvili o Kristu ChelčPost 110b. – Srov. nedómysl, nesmyšľenie 3. nesmysl, co postrádá smyslu, zvl. nesmyslný nápad: gdyž kto vezme nezzmyzzl taký, jenšto ani mezi ptáky, ani je (gie rkp) při hlúpém zvěřu LegApD 1a 16; a potom svého neſmyſla čas nalezl [Alcimus] BiblOl 2 Mach 14,5 (bláznovstvie ~Lit, ~Pad, lsti ~Praž) dementiae k uskutečnění nesmyslného, šíleného nápadu 4. zastření smyslů, pomatenost, nepříčetnost, šílenství: i upade [Theopompus] v neſmyſl za třidceti dní ComestC 255b (~K, ~S) in amentiam; toho dne, praví hospodin, potepu všeliký kóň na odivu a jezdcě jeho v neſmyſl BiblOl Zch 12,4 (~Lit, MamKapR, VýklKruml, v pomámení BiblPad, ~Praž) in amentiam; skrze porušenie jedovaté, pro kteréžto pochodí neſſmyſſl a hnutie po všem těle LékChir 328a. – Srov. nemysl Srov. nesmyslnost, nemúdrost, nerozum Ad 3: za lat. dementia stč. též bezumnost. Může zde jít o zvl. užití ve významu 2 (např. nesmysl vzieti ‚propadnout nerozumnosti, bláznovství‘, srov. sloveso vzieti). – Ad 4: za lat. amentia stč. též bezúmost, bláznovstvie, omáḿenie, pominutie smyslóv (SlovOstřS 60) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nesmysl, -a, masc., nerozum, bláznovství, Torheit; stsl. nesъmyslъ amentia. — Gdyž kto vezme nezzmyzzl taký ApD. a; vy věčší neſmyſl̇ do sebe ukazujete než hovada sine sensu estis OtcB. 28a; (ti) nad jiné dar múdrosti ot boha mají, skrzě ňežto jiných neſmyſl nahraditi mohú Krist. 33b; ano j’ to smysl svój neſmyſl znáti a nerozum ŠtítBud. 7; neſmyſl amentia Ol. Zach. 12, 4; porušenie jedovaté, pro kteréžto pochodí neſſmyſſl a hnutie po všem těle Chir. 328a; teď řekl pán »blázni«, treskce je (učedlníky) z neſmyſla ChelčPost. 110b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nesmysl (dvojslab.), -a, -u m. nerozum, rozumová omezenost; nerozumnost, pošetilost, hloupost; nesmysl, nesmyslný nápad; pomatenost, nepříčetnost, šílenství Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nesmysl m. = nerozum, bláznovství Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|