|
|
|
nepravda, -y f.; k pravda 1. nepravda, nepravdivost, lež: jenž mluví neprawdu ŽaltPod 100,7 (nepravost BiblOl, pod. ~Pad, nepravé věci ~Praž, křivotu ŽaltWittb, BiblLit, křivdu ŽaltKap, zlosti ~Klem) iniqua; znamenie neprawdy jest, ktož jiné v srdci a jiné v uštech jmá AlbRájA 23a (~C, nepravé pravdy ~B, ~K) falsitatis; mnozí…skladači této příhody stálú pravdu…v rozličná podobenstvie sú přetvařovali tak, že sú shledáni v neprawdie, ale vymyšlené básně sepsavše TrojK 78a non vera 2. relig. nepravost, špatný skutek, porušení zákona božího, hřích: nanáviděl si všěch, ješto dělají neprawdu ŽaltWittb 5,7 (nepravost BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž, nespravedlnost ŽaltPod, zlost ~Klem, ~Kap) iniquitatem; neprawdu myslí jazyk tvój ŽaltWittb 51,4 (~Pod, BiblDrážď, nepravost ŽaltKlem, ~Kap, BiblOl, nespravedlnost ~Pad, ~Praž) iniustitiam; v srdci nespravedlnosti činíte, na zemi neprawdu ruce vaše kládáta ŽaltPod 57,3 (nepravosti ~Klem, BiblOl, nepravedlnost ŽaltWittb, nepravedlenstvie ~Kap, nespravednosti BiblPad, nespravedlnosti ~Praž, nepráva ~Drážd) iniustitias; zapomanú [lidé] jeho přikázanie, a tehdy bude panovati křivda a neprawda OtcB 95b iniquitas; ║ že padl [člověk] z té pravedlnosti a z neviny, z niežto byl stvořen (-uo- ed.), u velikú neprawdu a u velikú vinu MatHom 43 hříšnost. – Srov. neprávie 2 Srov. nepravost Ad 1: za lat. falsitas stč. též faleš, lest, lež, zklamánie. — Doklad z TrojK 78a možno též číst v ne pravdě (tj. ne v pravdě) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nepravda, -y, fem., nespravedlnost, Ungerechtigkeit; stsl. nepravьda iniuria, iniustitia. — Cělý den neprawdu myslí jazyk tvój iniustitiam ŽWittb. 51, 4; neprawdu myslil ŽPod. t.; ješto dělají neprawdu iniquitatem ŽWittb. 5, 7; na zemi neprawdu ruce vaše kládáta iniustitias ŽPod. 57, 3; jenž mluvie neprawdu iniqua t. 100, 7; bude panovati křivda a neprawda iniquitas OtcB. 95b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nepravda f. nepravda, nepravdivost; nepravost, hřích Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nepravda f. = nespravedlnost Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|