neporušitedlnost, -i f.; k porušitedlnost, neporušitedlný
1. neporušenost, bezúhonnost, neposkvrněnost: skrytý jest člověk srdce v neporuſſitedlnoſti pokojného a smierného duchu BiblOl 1 P 3,4 (~Praž, v nezrušelenství ~Drážď, srdcě neporušitedlného ~Pad, v neporušení MamKapR) in incorruptibilitate; ostřiehanie zákonóv svrchovánie neporuẛitedlnoſti jest; a neporuẛitedlnoſt činí člověka blízka bohu BiblLit Sap 6,19 a 20 (var. v. neporušenie 1) incorruptionis…incorruptio; jiné jest zvláštnie panenstvie ducha svatého, totiž věčné přemyšlovánie neporuſſitedlnoſti JakZjev 206a; člověk vnitřní srdce neporuſſitedlnoſti, duchu smierného a pokojného AktaBratr 1,195b (srov. 1 P 3,4)
2. neporušitelnost, nesmrtelnost: ani porušenie (neporuſenie rkp) neporuẛitedlnoſt obdrží BiblLit 1 C 15,50 (var. v. neporušenie 2) incorruptelam
Srov. neporušenie