|
|
|
nepokora, -y f.; k pokora nepokornost, nedostatek pokory, neochota podřídit se n. snášet nepříznivý úděl: v své nepokorzie i u vrtrání reptali sú proti hospodinu BiblOl Jdt 8,24 (svú netrpědlivost…ukázali sú ~Card, ~Lit, ~Pad, ~Praž) impatientiam…protulerunt; znamenajme, kak tě pokora božie (-uo- ed.) a kak tě našě nepokora! MatHom 48 impatientia; aby nábožným přěkazil [ďábel] na modlitvách a přivedl jě k nepokorzye ŠtítBojVyš 14b; co pýcháš, ó popele, ještě točí tebú tvá nepokora? ŠtítSvátA 163a impatientia; aby nepadl [kněz] v nepokoru a v netrpělivost a tak i v pýchu HusPostH 96a; jakž jím [srdcem] které protivenstvie pohne, tak sě zakalí, zamútí nepokoru, reptáním, netrpělivostí JakBetl 93a; když pýcha, chlúba, nepokora v srdci leží ChelčKap 33b; v nepravém dobývaní sbožie, v obchodiech zlých, v pomstách, v nepokorze, v netrpelivosti a s těmi zlými obyčeji a zvyklostmi a jinými hřiechy ChelčPař 182b. – Srov. nepokornost 1 Za lat. impatientia stč. též nepravé trpelenstvie (AlbRájA 5a) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nepokora, -y, fem., Undemütigkeit: (ďábel) aby přivedl jě k nepokorzye ŠtítVyš. 14b; ó popele, ještě točí tebú tvá nepokora Štít. ř. 163a; v své nepokorzie reptali sú impatientia Ol. Judit 8, 24; někdy lehké bezprávie uvede člověka u velikú nepokoru ChelčPost. 24a; v nepravém dobývaní sbožie, v obchodiech zlých, v pomstách, w nepokorze, v netrpelivosti ChelčPař. 182b; nepokora inpaciencia SlovD. 75b Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nepokora f. nepokornost, nedostatek pokory Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|