1. (čí ot koho [nepřítele]) pokoření, ponížení, zvl. jako úděl poražených, zdeptání: viz pokoru mú ot nepřátel mých ŽaltWittb 9,14 (poníženie ~Klem) humilitatem; viz pokoru mú, a vyprosť mě ŽaltKlem 118,153 (poníženie BiblOl); vzhlédl na pokoru naši [Židů v Egyptě Hospodin] EvOl 151a (Dt 26,7: poníženie BiblPraž); lidé vzácní u výhni pokory [bývají zkoušeni] BiblDrážď Sir 2,5 (poníženie ~Lit); já věda poníženie své neb pokoru svú BiblLit Prol. k 1 Rg; jehož [Boha]…skrze břidkost pokory a velikého poníženie poznávám [poražený král] AlexPovB 259b ║ obnoví [Kristus] tělo našie pokory BiblDrážď Ph 3,21 (ponížení EvOl) humilitatis naše zdeptané tělo; aby ten vešken lid [poražený] brali se k králi Artušovu dvoru panně Floribelle u pokoru TandBaw 659 aby se pokořili. – Sr. pokořiti 1

2. (koho) poníženost, podřízenost, vědomí závislosti na výše postavené osobě; [vůči vladaři] poslušnost, oddanost; „s p-rú, u p-řě“ [prosit ap.] pokorně, poníženě: ležeta…nicie, mluviece k ňemu s pokoru AlxBM 37; <k> bohu vzdyšúci s pokoru LegMar 38; že jest vezřěl [Bůh] na pokoru ruoby své EvZimn 2b (L 1,48) humilitatem; věčší králi…přijědú ve všie pokorzye [před Ježíška] Vít 22a; s služebnú pokoru PasMuzA 278; zvláště těm [se odvděčíme], jichžto vieru a pokoru…známy PulkB 156 devotionem; neboť by žádný o pokorze a o nízkém stavě nebyl věděl TkadlA 10a; znamenajíce…jich [měšťanů pan Oldřich] pokoru ListářRožmb 1,233 (1437); paní prositi z gruntu srdce svého s velikú pokoru HynRozpr 124b diemütickeit; že sem toho vždy s pokorú a žádostí čekala ArchČ 11,271 (1463); rytieřstvo ne z práva již, ale z…pokory pánuov jsú žádali t. 10,307 (1492) ║ k svým vojem…mluvi [král] u velí pokorzye AlxV 1292 velmi umírněně, tiše; svatého ducha milosc pokory našie řádem v tě sstup obižná ŘádKorA 44a humilitatis nostrae officio naším pokorným zprostředkováním; jehož [výše postaveného] mezi přátely má býti pokora ProkArs 176a jemuž má příslušet úcta (?)

3. (k komu) pokorné doznání své viny (vůči komu) s prosbou o její odpuštění n. usmíření; „u p-u jíti, p-u (u)činiti“ komu ap. s pokorným doznáním viny požádat koho o prominutí („pokořiti sě“ 4), též ještě ve formě symbolického poddání se: vida jě [spiklence Darius] v tej pokorſie,…tuže sě s nima hi smieři AlxBM 49; ciesař…jide jemu [ukřivděnému králi] u pokoru DalC 24,38 gnadin; milost u ciesařě jsú obdrželi [knížata], s nahými meči u pokoru jemu šedše. A tak…za to zaviněnie…ciesařovi na pomoc tři sta oděncóv slíbil poslati PulkB 117; jdi prvé ku pokoṙe bratra svého BiblLit Mt 5,24 (pokoru učiň bratru svému HusPostH 130a, v. pokořiti sě 4) smiř se; my [král] vzhledše na prosbu a pokoru vaši,…odpustili sme vám ArchČ 5,300 (1467); řeč a pokora Húgvicova ku pánóm Jich Milostem Půh 5,254 (1493); tuto pokoru slovy svými činíš,…páni pokoru tvú přijímají t. 255 (1493); lidé radčičští mají jíti v pokoru panie Anně…pro ten pych…a ji prositi ListářPlz 2,399 (1499) ║ bohu se poručichu [odplouvající] a pokoru učinichu BawArn 2240 odevzdali se do vůle boží (?)

4. jur. obřad symbolického poddání se vraha příbuzným zabitého k odčinění vraždy (pův. jako náhrada krevní msty); [o vrahovi] „u p-u jíti“ k komu, „p-u učiniti“ komu podstoupením tohoto obřadu požádat o smíření (koho): aby lidé tu [v kostele] se mířili, jako někde pokory bývají, když vraždu smluvie ŠtítKlem 111b; Vaňkovi [tj. vrahovi] nalezli, aby Duoře [tj. matce zavražděné] učinil pokoru nad hrobem List ČL 22,183 (1424); aby…sám čtvrtý v pokoru šel [vrah] přáteluom [zavražděného] t. 183 (1425); ti, ješto po vraždách chodí u pokoru jedni druhým a meč kladú na hrdlo vražedlníkóm, na prahu kostelním sedíce ChelčPost 262b; sám padesát ku pokorze jíti [má vrah], bos, bez pásu a na hrob křížem lehnúti TovačA 72b; aby vražedlník…ženě za muže…manstvie učinil neb pokoru a přísahu PrávJihlA 101a

5. (čí) pokora, ctnost spočívající v uznání vlastní nicotnosti a nenadřazenosti, zvl. v podřizování se Bohu a bližním: chtěl jsi mál býti všelikým…Kaká j, bože, tvá pokora LegUmučŠtítK 64; abyste duostojně chodili v povolání,…se vší pokoru i s tichostí a s krotkostí EvOl 166b (E 4,2) cum humilitate; odpověděním sbožie všeho tu [v klášteře] sě nalezne pravá pokora OtcB 120b; vida pokoru svatého toho muže [tj. Václava] PulkB 25; Pokora jest dobrovolné mysli poníženie z opatřenie své křehkosti ŠtítVyš 52a; pokora ta, ješto sě kto jmá za popel,…zbavuje hněvu božieho. Aj, král z Ninive…vzal pokoru s postem ŠtítSvátA 205a; pokora [záleží]…v opovržení sebe samého až do najvětšie potupy JakZjev 315a; nižádné pokory obraz sě nezjevil…, ale pýchy zpurnost nadutá Budyš 13a; hledě [král] na smrt…, dá se v pokoru ŽídSpráv 255; vedeš miesto pokory bujnost v odění ArchČ 4,142 (1467) — v názvu špitálu: správcí špitála od Pokory sv. Panny Marie pod Vyšehradem v Praze ArchČ 28,201 (1388) ║ ruce sepněta sě vzhuoru, jděta nozě u pokoru Vít 20b poklekněte; někteří [mrskači]…kázanie i klekánie i pokory velmi divné činiechu PulkB 176 venias et genuflexiones projevy pokory; pro jeho pokoru i mnohé ctnosti biechu na Honesta laskavi TrojK 164a skromnost; máš napraviti vtip častým čtením s pokoru a krotkostí AlbnCtnostA 26a tj. ochotou přijmout cizí názor ♦ svatá p. pokora relig. naprosté podrobení se řeholi: bydle v svatéj pokorzye s nimi [mnichy sv. Prokop], za najmenšieho sě jmějieše PasKlemA 127a; nenieť toto…svatá pokora…přestúpiti starších rozkázanie, nenieť to zákonného kněze řehola ArchČ 6,121 (1467)

6. (koho [zbožného]) pokora, trpělivost v snášení zlého; „u p-řě, s p-ú“ [trpět] pokorně, odevzdaně: skrzě násilé…pokusímy jeho pokory BiblDrážď Sap 2,19 (trpělivosti ~Lit) patientiam; protivenstvie…s velikú pokoru trpie [mučedníci] PasMuzA 634; nebo s ty [P. Maria]…silná pokora všěch svatých mučedlníkóv KristA 12b vzor trpělivosti; on [nevinný]…mile tu kletbu v pokoṙie trpí HusBludM 207a; mají sebe posilniti [utiskovaní křesťané] velikú pokorú a trpělivostí JakVikl 190a; v. též opomietanie

7. (koho [vyššího]) trpělivost, ochota odložit trest, shovívavost: když čekáchu [nevěřící] boží pokory ve dnech Noe EvOl 138a (1 P 3,20: trpělivosti BiblOl) patientiam; [dlužník k věřiteli:] Pokoru měj ve mně t. 300b (Mt 18,29: v. pohověti 4) strpení; uměnie mužové po pokorzie zná sě a sláva jeho jest nepravosti přeminúti BiblOl Pr 19,11 (po trpělivosti ~Pad)