1. nepokoj, neklid, stav nežádoucího rozrušení: jěž [vojna] jdieše lidu obojú [Alexandra i Daria] k strasti, k smutku, k nepokogy AlxV 2232; které žena jmá úsilé při nepocogiu té chvíle [tj. při porodu] LegApD 1b 16; ač jemu [tlukoucímu] nedá vstana proto, že jest jeho přietel, ale pro svuoj nepokoy vstane a dá jemu BiblDrážď L 11,8 (var. v. nekolnost); kto si ty, ješto voláš a činíš nepokoi králi mému BiblCard 1 Rg 26,14 (~Ol, ~Lit, ~Pad, překážíš králi spáti ~Praž) inquietas regem rušíš krále; i poddal je [Židy] hospodin v nepokoi i v záhubu i v pověsti BiblCard 2 Par 29,8 (~Ol, ~Lit, ~Praž, v pohnutie ~Pad) in commotionem; nechtěli sme vám nepokoge učiniti BiblMuzSZ 1 Mach 12,14 (~Ol, ~Lit, nechtěli sme vás zamútiti ~Pad, nechtěli sme truchliví býti vám ~Praž) molesti esse; vědúc, že by pro to veliký nepokoy vzeli ComestK 263b incommodum; tu ležiechu v nepokogi velikém a v smutce všelikakém TristB 40a grôz ungemach (var.: unmacht); rydánie, závist, zloba, nepokoy, strach smrti, hněv ustavičný i svár BiblOl Sir 40,4 (~Lit, prchlivost, závist, búřenie, vrtlánie a strach smrti ~Pad, prchlivost, závist, hřmot, neustavičnost, strach smrti ~Praž) furor, zelus, tumultus, fluctuatio et timor mortis; na srdci sě raduje jeho nepokogy AlbRájA 17b de afflictione proximi; úsilé a nepokoy srdcě ŠtítVyš 27a ex…inquietudine cordis; tak bude srdce v nepokogi, ješto je dřéve pokojno bylo ŠtítMuz 9a; za nepokoy těla tvého vejdi v odpočinutie ŠtítBrigC 93b inquietudine; jakož trnie, ostré hložie, takež bode v světě zbožie, práci, nepokoy přivodí FlašRadaA 1781; z nechuti pocházie nepokoy a z nepokoge nepřiezen TkadlA 26b unruwe, nach unruwe; i sobě i jiným nepokoy činiece JakBetl 59a; že ten člověk nepokog v té nemoci měl proti přirození LékFrantA 34a; veliký nepokoy okolo srdce a okolo prs LékMuz 15b; a pro to hromažděnie neskrovné a lakomé zaneprázní se, že u přielišný nepokog upadne ChelčArc 3a; nepokoy zbuzuje [smilství a cizoložství] na všecko královstvie ŽídSpráv 69; ten nepokoy jakýs hrozný a hřmot, hrozné ječení, křičení hlučné, hrozné sopotánie [v pekle] BechMuz 23b; ║ čistota bude potvirzena a ostřěžena smierným jědením a pitím, sprostným rúchem a tělesným nepokogem AlbRájA 10a corporalis incommoditas nepohodlím; kupectví nepokoi jsa pilen [František] Frant 4b negotiationis intentus tumultibus zabrán do rušného obchodování. – Srov. nepokojnost 1

2. [od ďábla] vzrušení, pokušení, dráždění: pokoj s hřiešnými nebydlí, neb jim diábel, svět a tělesenstvie rozličný nepokoy v duši činie PasMuzA 419; opět jednomu přěkážieše běs, jenž vzbuzuje smilstvie…, tu opět počě [mnich] nepokoi mieti OtcB 44a impugnatio; počě mu [ďábel mnichovi] v noci přěkážěti a veliký nepokoi činiti OtcB 174a nocturnis eum inquietabat illecebris velmi jej pokoušel; stud pryč otejde od člověka, a tak v těle počne mieti utěšenie tělestná a světská i jiné nepokoge ChelčBoj 372a

3. nepokoj, porušení míru, nepřátelství; v pl. rozbroje, různice: [Alexander před bitvou:] vaši dědové i přědci…jsú nepokoy veždy střěli AlxV 1490; a taká tázanie viece činie nepokogie nežli polepšenie božie, ješto jest u vieřě BiblDrážď 1 T 1,4 (viece všetečnost plodie ~Ol, viece otázky dávají ~Lit, ~Pad, viece svády činie ~Praž) quae quaestiones praestant magis; když franská země ot jedněch svých protivníkuov nepřátel veliký nepokoy a válku trpieše PasMuzA 89; činieše [Adad] nepokoi v Israeli ComestC 177b infestabat Israel znepokojoval, ohrožoval; k němužto [Vladislavovi] poslové od krále slovutní bychu posláni s některými řečmi, ješto nepokoy viece nežli pokoj mieniechu PulkB 99 guerram et non pacis foedera designantes; neb každé králevstvo, ješto j sě v sobě rozdělilo, nepokogem zkaženo bude Aug 135b; za jeho [Ludvíkova] otce byl jest v zemi veliký nepokoyg, neb jest byl válečný muž ŠtítAlžb 463b; tuť se boha nic nebojie, jedno nepokoge strojie KancJist 71; pro búři a pro nepokoj v zemi ListářRožmb 1,144 (1432); jiný lid hřiešný jako moře nepokojný a nepřemožený v zlosti, jímžto diáblové hýbají k nepokoyom ChelčPost 6b; a nenie horšieho nepokoge nežli s bohem býti v nepokogi. A když v hřiech vpadne, již ten vstúpí s bohem v nepokoy RokLukA 218a; abychme…v nepokogi neb v puotkách pokoj, což na nás jest, zachovali KorMan ad 7b; pro kteréžto přijímání neb rozdávání [pod obojí způsobou nemluvňatům] v království Českém…vzšel jest i mezi mistry veliký nepokoj BřezKron 334 schisma grave rozkol; a tak nemuož ten, kterýž ten nepokoyg spáchal jest, nevinnen se učiniti PrávSasA 138a der untat násilný skutek; války a nepokojové ArchČ 9,293 (1451); cedule nějaké velmi neslušné, k ruoznici a k nepokoji podobné, ty jsú metány i po domích přibíjeny ArchČ 5,489 (1498); ║ přěd Pilátem stojě, súzen podlé nepokogye UmučRoud 1005 pro pobuřování; Bramburky pro nepokoy pohanský obhraditi a obtvrditi chtěl [biskup Wilmar] PulkB 136 (~Lobk, ~N) contra insidias paganorum ohrožení ze strany pohanů

4. bouře, rozpoutání živlů: a kterakž koli i na zemi ti větrové vějí, však neučinie takého nepokoge jako v moři Štít UK XVII C 16,185b ♦ nepokoj na moři, nepokoj morský rozbouřené moře: neb jakož s pólnoci bývá studený vietr a veliký nepokoy na moři činí, takež lidé mocní tohoto světa velmě jsú studení u božiem milování a činie nepokoy veliký na světě, hýbíc světem jako puolnocní vietr mořem ŠtítSvátA 142a; královně vóně morská a nepokoy mořský by protivna ApolT 321b. – Srov. nekľud (-i f.) 2