neosěžitedlný adj., dolož. jen neosažitedlný; k osieci
1. [o bohu] nemající hranic, nekonečný, nesmírný: to ještě divné stalo se jest, že jest mnohem viece bylo v tom životě [P. Marie], než jest mohl zdržeti, nebo buoh nesmierný, neoſazitedlny ráčil býti v tom životě RokLukA 243a
2. [o božím řízení] nepostižitelný, nepochopitelný, nevyzpytatelný: kterak neoſažitedlnij jsou soudové tvoji [boží], podlé nichžto mstí JakPost 93b (srov. R 11,33). – Srov. neosáhlý
Srov. neosěžený