|
|
|
nelenivý adj.; k lenivý (čím) nelenivý, neliknavý, čilý, horlivý (v něčem): snažností nelenywy, duchem vrúce, hospodinu slúžíce EvOl 100b (R 12,11: neléní BiblDrážď, ~Pad, nebývajte leniví ~Praž) non pigri; a takéž má býti nelenywy poprávce; bude li lenivý, mnohé zlé bude bez pomsty a rozmóž sě ŠtítKlem 92b (nelenyw ~Sáz, ~Vávra); <ut> non segnes efficiamini neleniwy učiněni byli VýklKruml 321a (Hb 6,12: abyšte léní nebyli BiblOl, ~Lit, ~Pad, lenivi ~Praž); vítajte, sestry milé, vás sluší vítati, ješto jste neleniwé TovHád 33a Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nelenivý, adj., bedlivý; stsl. nelênivъ impiger. — Odtud adv. -vě nelenivě: věrnost, kterúž nám okázal nelenivě a netesklivě ArchČ. 18, 245 (r. 1472). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
neléní ( jm. tvar nelén, neléň), nelenivý adj. nelenivý, neliknavý, čilý, horlivý ( v. též léní) Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|