|
|
|
nehbitý adj.; k hbitý 1. nehybný, neschopný pohybu, nepohyblivý: buďte nehbiti jako kámen BiblCard Ex 15,16 (~Ol, ~Lit, MamVíd, nehnutedlní ŽaltKlem, nepohnutí BiblPad, nehýbajíce sebú ~Praž) immobiles; inmobilis nehbity MamUKA 26a. – Srov. nehýbavý 1 2. [o lidech a jejich chování] těžkopádný, nepružný, strnulý: v pokojném srdci, jehož …lenost nehbyta neučinila, lakomstvo nenuzí ŠtítSvátA 83a; ó milý bože drahý, však jest toto lid již tak zatvrzený a nehbity RokPostB 426 (neohbitý ~K) 3. jur. [o majetku] nemovitý: tak aby napředpsaní kmetové té vsi i budúcí jich to jmení, zbožie své hbité a nehbyte v zdraví neb na smrti, doma jsúce, na púti, na cestě, na trhu, komuž by chtěli…poručiti, dáti, odkázati <mohli> plným právem ProkArs 181a; to všecko, což má nebo mieti bude kdežkolivěk hbité i nehbité List Pam. archeol. 14,253 – Srov. nemovitý 1 Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nehbitý, adj., nepohnutelný, unbeweglich: buďte nehbiti jako kámen immobiles Exod. 15, 16, Ol. Exod. t.; nehbity immobilis MamA. 26a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nehbitý adj. těžkopádný; nepohyblivý, neschopný pohybu; (o majetku) nemovitý Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|