nedužitedlný adj.; k nedužiti, neduh
zkázonosný, škodu přinášející: toho nedužitedlného ne posla, ale osla a klamaře [tj. papežského legáta] jsa učiněn [císař Zikmund] v zlosti posluhovatel Budyš 6a pestilentissimi impostoris. – Srov. neduživý 5
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nedužitedlný (čtyřslab.) adj. přinášející škodu, zkázonosný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.