|
|
|
nedužiti, -žu, -ží ipf.; k neduh 1. (čím, ot čeho) stonat, churavět, být nemocen (něčím): jehožto miluješ, neduſſytt nemocně EvZimn 17a (J 11,3: nemáhá ~Víd, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, nemocen jest EvOl, ~Beneš, BiblPraž) infirmatur; nalezu panoši, jenž neduzieſſe, jsúce zdráva BiblDrážď L 7,10 (~Ol, ~Lit, ~Pad, byl nemocen ~Praž) languerat; musichu nedužiti TristB 42a sie musten ungesunt sîn; od zimnice jal sě neduzyty [král Vratislav] PulkB 81 (stonati ~N) febre corripitur; oči moji neduzzile sta pro modlitwu BiblOl Ps 87,10 (var. v. neduživěti 1) languerunt; zdráv jsa nedužij [hříšný člověk] OrlojB 55a (duše…nemocna jest ~A) languidus efficitur; abychom, ež vždy neduzyme hřešiec, také měli vždy lékařstvie [v přijímání svátostí] ŠtítKlem 123a (v obraze); kdyžť hlava neduzi, ve všechť údech nebývá statka ŠtítMuz 25a; nemocí tak těžkú i tak dlúhú neduze [mnich| Frant 23b languore…laborans; ty budeš neduzziti neduhem najhorším břicha BřezSvět 57a; bude nedužiti neuléčitě BřezSnářM 56b; v těch dnech Neduzyl Ezechiáš až do smrti JakBetl 50a (Is 38,1 aegrotavit: roznemohl sě jest BiblDrážď a ost.); kvielila jest a nedužila země BiblPad Is 33,9 (roznemohla sě Pror a ost.) elanguit; ti s posměchem plni jsúce bázni nedużiechu BiblPad Sap 17,8 (~Drážd, ~Ol, ~Lit, nemocni byli ~Praž) languebant; languere nedużiti SlovKlem 17a; relanguere opět nedužiti SlovKlem 22a 2. (čím, v čem [o hříchu]) chřadnout, morálně trpět, být postižen (něčím): mládenec duchovní vnitřní nemocí neduzieſſe OrlojB 24a (mdléti počal ~A) animus quidem spiritualiter aegrotus; usnúti jest smrtelným hřiechem býti umrtvenu, ale dřémati jest v obecných hřiešiech nedvzzyty ŠtítSvátA 231a a salute languescere; na vieře své neduzi BřezSnářM 97b; protož lidé majíce tak malé poznánie boha, jehož mají milovati, některak v duši nedużie HusVýklB 31a; těmi věcmi, v nichž svět nedužij a smrt sobě v nich připravuje ChelčPost 70a; varuj se lenosti, od kteréžto rozmařenie života přicházie, neb duše nedużij AlbnCtnostA 127a 3. umdlévat, pozbývat sil: pro milost neduzzym BiblOl Ct 2,5 (tak i ost.) amore langueo; pakli kto jinak učí…, jest pyšný nic neuměje, ale neduże při otázkách a bojích slov BiblLit 1 T 6,4 (~Pad, neduživěje ~Ol, jest nemocný ~Praž) languens; s vysoka spadne, a proto nedužiti bude LékFrantA 144a; téměř všech lidí srdce nedužij při sladkých slovích a při marné pochvale ChelčPost 264b jihne Srov. neduživěti Ad 1: za lat. infirmare stč. též mdléti, nemocněti; za languescere též nemoci; za aegrotare též stonati, nemoc trpěti (AlbRájA 70a). — Ad 2: za lat. languere stč. též hynúti, omdlévati Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nedužiti, -žu, -žíš, impftiv., stonati, krank sein: hospodine, aj zři, jehožto miluješ, neduſſytt (sic) nemocně infirmatur EvZimn. 33 (Jan 11, 3); vždy neduzyme hřešiec Štít. uč. 123a; dřémati jest v obecných hřiešiech nedvzzyty Štít. ř. 231a; ktož jedie a pijí, nedużie ŠtítOp. 34a; když ť hlava neduźy, ve všech ť údech nebývá statka t. 361b, ŠtítMus. 25a; (kněz) jal sě neduzyty Pulk. 87a; (lidé) některak v duši nedužie HusE. 1, 61; budú neduziti synové jeho BřezSnář. 113; všech lidí srdce nedužij při pochvale ChelčPost. 264b; pro milost neduzim langueo Lit. Cant. 5, 8, neduzzym Ol. t., nedužim Pražsk. t., nedužím HusE. 3, 26; vzkázáno Jozefovi, že by nedužil otec jeho aegrotaret Kladr. Gen. 48, 1, že nedużi Ol. t.; jenž (sluha) neduzyeſe languerat Koř. Luk. 7, 10; pak-li kto neduži při otázkách languens Pernšt. 1. Tim. 6, 4; langueo nedużiti Lact. 210a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nedužiti, -žu, -žíš ned. stonat, churavět; (něčím) chřadnout, morálně trpět, být postižen; umdlévat, pozbývat sil Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nedužiti nedok. = býti neduživ, churavěti Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|