|
|
|
nediel, -a/-u m.; k diel 1. jur. nedíl, majetkové společenství, zprav. mezi příbuznými, zakládající právo každého účastníka k celku majetku: bratřie, kteříž by byli sebe nedielni po otci by zuostali, a potom že by se rozdělili, tehdy z těch závad, kteréž by závady v svém nedielu zavadili, a potom jsúce dielni, proto z té závady před dielem mají všickni poháněni býti ZřízVlad b7a; jestliže by jim kto co v nedijelu povinen byl, by se pak rozdělili, mají z toho všickni poháněti ZřízVlad b7a dum adhuc non forent partiti; také ještě mezi námi v nedielu jsú pozuostaveni někteří zámkové, zbožie a panstvie, ježto o nich při tomto našem rozdielu domnienky nenie ArchČ 1, 303 (1472); že podle nedílu pan Ješek erb jest a k tomu listu jako erb právo má Půh 5,52 (1480); protož on Jiřík Kfeléř aby provedl nediel v sobotu na suché dni letničnie najprv příštie ArchČ 37,1623 (1488). – Srov. nedielenstvie, nedielnost 2 2. bot. koriandr setý, Coriandrum sativum L: coriandrum nedyel RostlStrah 80 3. jm. osob.: Nedíl má 1½ čtvrti UrbEml 48 (1367) Ad 1: srov. K. Kadlec, Rodinný nedíl čili zádruha v právu slovanském, Praha 1898; v. Vaněček, ve sb. Etudes ďhistoire du droit privé, Paris 1959, 581–594. — Ad 2: za lat. coriandrum stč. též koriandr, vlčie lýko (LékFrantB 238a) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nediel, -a, -u, masc., nedíl, Gemeingut, gemeinschaftliche Wirtschaft: bratří, když se dělí o statek, mohou sobě, což chtí, v nedílu pozuostaviti ČelNál. 1, 13; v nedílu kto chce s kým býti, neodcizuoj zápisem statku svého od toho, s kým by se pravil býti nedílný t. 10, 51; věno kteráž žena má ujištěné od muže, a po smrti jeho to přijme, že se tudy díl mezi ní a otcem jejím nachází, aniž se nedílem muože navrátiti k dědictví proti jiným přátelóm t. 17, 21; že jsau pozůstali w nedilu spolu s pány bratřími KolC. 905a (1589). — Jm. osobní: Nedíl UrbE. 48. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
|