1. nedílnost, nedělitelnost, nerozdělitelnost: individuitas nedielnoſt SlovKlem 54b; zboží, kteréž jim přisúzeno panským nálezem v nedílnosti,…ve dsky zemské vkládají a vpisují ku pravému dědicství DeskyMorBrn 23 (1481) jako nedílný celek. – Srov. nerozdielnost 1

2. jur. nedíl, majetkové společenství (srov. „nediel“ 1): neb na ně [bratry „nedielné“] všecko jako na dědice spadne, movité i nemovité věci, leč by smlúvy mezi sebú zvláščnie jměli a o svém každý chlebil a siedlo jměl zvláščnie a na svój statek ukázaný sám se dlužil, a proto nedielnoſt mezi sebú zachovali TovačB 41b; o nedyelnoſty muže s ženú. Muž a žena nemohú mieti i jednoho rozdělenie ani dvojenie PrávŠvábG 18b (o nerozdielném sboží ~E) von der zweiunge; a tak tiem trhem nedielní býti nemohu, ani se jím spolčiti mohú, leč by byli spolu prvé v nedíelnoſṫi nebo v spolku VšehK 107b; neb ten žádný svým dědictvím sám mocně nevládne, než s jiným spolu, s kýmž v nedíelnoſti stojí VšehK 147b; v tom jest shledáno, že sú bratřie nedielní byli, a oni odpierající v té nedielnosti jsúc, od nich pošli a sbožie vždy ješče v nedielnosti požívají a držie ArchČ 37,1150 (1461); ježto k tej vsi otec muoj nedílností bratrskú tak dobré právo měl jako otec jejich Půh 6,162 (1481) svou účastí na bratrském nedílu; také jestliže by otec, bratr aneb strýc… dceru svú neb sestru oddanú a věnem oddělenú zase k dědictví a nedílnosti připustiti chtěl ArchČ 10,286 (1484); a když sirotek k létóm přijde, tu kteráž strana kolivěk provede rozdielnost nebolito nedielnost, ten toho užiti má vedle práva ArchČ 9,501 (1489); Jiřík…poh. pana Henricha,… že drží nedílností bratra svého statek Vranov Půh 5,379 (1481) v nedílném vlastnictví se svým bratrem