|
|
|
nechtěnie, -ie n.; k chtěnie 1. nechtění, opak chtění: neslušieť mnichu nechtyenye a chtěnie jmieti, jedno to věz v tom, aby nehřěšil JeronM 9a velle habere et nolle nechtít ani chtít; milost činí jeden duch ze dvú, milost činí jedno chtěnie a jedno nechtyenye Aug 77a; neb skonánie všie vuole nenie jiného nežli nechczienie a nevolnost TkadlA 34a; u něhožto [Boha] není proměnění ani chtění a nechtieni RokPostB 266 (srov. Ja 1,17) ani kolísání vůle; a k témuž die Salustius: Jednostajné chtěnie a nechtienie jest najpevnějšie přátelstvo AlbnCtnostA 102a idem velle atque idem nolle; ║ ale pohnaný také ztratiti dědiny móž bez peněz, nechtienym vzetie peněz, opovědí, ohrazením práva a nestáním DubA 4a (~B, ~C, ~D, ~F, nechtienym peněz vzětím ~E) odmítáním vzít peníze 2. nechtěním, z nechtěnie adv. nechtíc, bezděky, mimovolně: i duchové temností a zprávcové temností oslepujíce zlé slouží Pánu služebností přirozenou a nechtėním vyplňují vuoli Páně JakZjev 436b; ti [vyvolení], když z nemoci nechtienim anebo nevědomím v hřiechy padají ChelčPost 84a; milý muži, neměj za zlé, nehněvaj se, z nechtienieṫ mi se přihodilo RokJanB 73a; mnohokrát se udá řieci z nechtienie RokLukA 421a; v zúfalstvě zabit jest [Kain] nechtienim od Lamecha ŽídSpráv 222 nechtěně; ktož by člověka z nechtienie zabil BiblPraž Jos 20,9 (z nevědomie ~Card, ~Ol, ~Lit, ~Pad) nescius. – Srov. nechtěčky Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nechtěnie, -ie, neutr., Nichtwollen: ktož by člověka z nechtienie zabil nescius Pražsk. Jos. 20, 9, nechtě, nerad; (Kain) v zúfalstvě zabit jest nechtěním od Lamecha Žid. 222. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nechtěnie, -ie n. nechtění, opak chtění; nechtěním, z nechtěnie nechtíc, bezděky, mimovolně Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|