nečstnostný, nectnostný adj.; k nečstnost
1. [o osobě] nectný, nectnostný, nepočestný: protož těch lidí neċtnoſtnych neměli by ctíti RokLukA 250a
2. [o chování] nectný, hanebný, ničemný: jaké srdce muožeš míti, že s se tak falešnému a neċtnoſtnemu závidění přemoci dal HynRozpr 161a die falschen untugent dez eyfern
Srov. nečstný
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nečstnostný, nectnostný, nečstný, nectný adj. nečestný, nectný, nepočestný, hanebný, ničemný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.