|
|
|
nazvati¹, -zovu, -zóve pf. (ipf. nazývati); k zváti 1. koho/co (kým/čím, kdo/co, jaký) nazvat, pojmenovat; „nazvati jméno“ koho, zř. komu dát jméno někomu: ot ňehože naše krščenie jménem nazuano PísOstr 10; nazoweſſ jeho Ježíšem EvRajhr 106b (Mt 1,21: ~Seit, nazoweſs jméno jeho Ježíš ~Ol, ~Beneš, BiblPad, ~Praž, vzděješ jeho jmě Ježíš EvZimn, BiblDrážď, vzděješ jemu Ježíš jmě ~Ol, převzděješ ~Lit, jemuž řékati budeš Ježíš EvPraž) vocabis nomen eius Iesum; nazoweſs jméno jeho [syna] Jezus EvOl 208a (L 1,31: ~Beneš, BiblPad, ~Praž, budeš nazývati jméno jeho Ježíš ~Lit, vzděješ jemu jmě Ježíš EvZimn, BiblDrážď, ~Ol, dáš jemu jmě Jesus EvRajhr, ~Seit, převzděješ jemu Ježíš ~Praž) vocabis nomen eius Iesum; rybník, kterýžto nazwan bieše židovsky Bethsaida EvOl 330b (J 5,2: jenž sě jmenuje ~Beneš, jej jmenují ~Rajhr, ~Víd, jemuž řiekáchu ~Praž, ješto slóve ~Zimn, BiblDrážď a ost.) cognominatur; nazwal je Adam jména jich všelikému stvoření zvieřeciemu BiblCard Gn 2,20 (~Ol, nazwal jest…jmény svými všecka zvieřata ~Pad, jmenoval jest… jmény svými všecky živočichy ~Praž) appellavit; ten měsiec [srpen] od Oktaviána ciesařě nazwan jest Augustus PasMuzA 395 intitulavit eum Augustum vocans; aby nebyla [obloha] jménem jednoho elementa, točíš živle, nazwana ComestC 1a ne…censeretur; jenž [Ota]… v hlavu šípem zastřelen…, proto pak byl nazwan markrabie řečený ‚z šípem‘ až do smrti PulkB 165 cum telo marchio nominatus; ot jehožto [Machabejského] jména i knihy tyto sú nazwani ProlBiblK 24b (ad Mach: ~L, BiblPad, nuncupati nazwani VýklKruml 204b); tiem jménem Ježíš byl jest i onen nazwan veliký po Mojžiešovi ŠtítSvátA 39a; přistali sú [argonauté] na to přistavadlo, jemužto jest jméno Simeonta od obecného lidu nazwano TrojL 7b dicebatur; a nazwal jest [Samuel] jméno miesta toho Kámen spomoci BiblPad 1 Rg 7,12 (nazwal jméno miestu tomu ~Praž, vzděl jemu ~Card, vzděl jemu jmě ~Ol, ~Lit) vocavit nomen loci; zimnice…slóve effimera a muož býti česky nazwana náhlice LékFrantA 77b; Nazow jeho [syna] jméno Jezrahel BiblPraž Os 1,4 (vzděj jemu jmě ~Drážď, ~Ol, ~Lit, vzděj jméno jeho ~Pad) voca nomen eius; appellor nazwan bývám Slov Muz II F 4,24b 2. koho/co kým/čím, kdo/co, za co nazvat někým n. něčím, prohlásit, označit za někoho n. za něco: a ty, dietě, prorok Najvyššieho nazwan budeš ŽaltKlem 143a (L 1,76: prorokem…nazvan budeš BiblLit, ~Pad, prorok…budeš slúti ŽaltWittb, ~Pod, BiblDrážď, ~Ol, prorokem…slúti budeš ~Praž) vocaberis; netoliko tupíše [Ježíš] sobotu, i otce svého nazwaſſye bohem EvVíd 14a (J 5,18: nazýváše bohem BiblLit, ~Pad, nazýváše boha ~Drážď, ~Ol, pravieše bohem EvRajhr, pravieše boha ~Praž, pod. BiblPraž) dicebat Deum; jenž nejsem hodný nazwan býti apoštolem EvOl 161a (1 C 15,9: BiblLit, ~Pad, nazwan býti apoštol ~Drážď, ~Ol, slúti apoštolem ~Praž) non sum dignus vocari apostolus; smiech sem nazwal bludem BiblDrážď Eccl 2,2 (~Ol, sem měl za blud ~Lit, ~Pad, početl sem za blud ~Praž) reputavi; přěblaženú jsú ji nazwaly BiblDrážď Ct 6,8 (~Ol, ~Lit, sú ohlašovaly ~Pad, ~Praž) praedicaverunt; byl [Jan Křtitel] v řádu patriarchovém, neb jest byl množstvie lida otcem nazwani PasMuzA 279 (nazwan ~KlemA, ~Tisk, ~Kal); a když od mnohých Židóv synem božím byl nazwan [Ježíš] VeronS 120a adfirmaret; králová nazwala jej [Tandariáše] svým milým TandBaw 1115; a protož spasitel světa nazwan byl [Josef] VýklŠal 6a dictus est; reputor nazwan bývám SlovOstřS 66; kto poslušenstvie za hřiech nazuove? ArchČ 3,408 (1433); zuodievali sú hříchy svatostí a nazwali jsú je službou boží ChelčPost 156a; apoštoly své nazwal [Kristus] městem na hoře ustaveným KorMan 13a; zlé uměnie nemá býti nazwano uměnie AlbnCtnostA 147b; extitit appellatus, dictus, nominatus et reputatus řčen, nazwan a jmien ProkPraxD 159a; lena dolis multis vocitatur (naſwana jest gl.) subdola vulpis UK III G 12,73a (Fyziolog); ║ spojila se [církev] s králi zemskými a nazwala sobě zvláštie tělo Kristovo ChelčLid 97a prohlásila se za… 3. koho kým, kdo, čím, že… [o něčem urážlivém] nařknout, obvinit, osočit něčím, z něčeho, že je někým: bieše jej [Davida] vražedlníkem nazwal AlbRájA appellavit; já čině to [loupeže] lodičkú jednú, nazwan sem lotr, ale ty, velikým vojskem též čině, nazván jsi ciesařem GuallCtnostK 132; nedopúščej se toho, by byl nazwan hovadem, a jsa člověkem TkadlB 60a; že jest mistr Příbram nazwal jeho [Korandu] býti kacířem AktaBratr 2,118a; kdo zrádcí neb zlým synem nazwan bude TovačC 156; a ktož by takového [škůdce] tím nazwal, ten k opravě jemu povinen nenie TovačA 72b; neb páně Smilova žena nazvala mě [Mikše] zlodějstvím ArchČ 37,368 (1456); tu mne nazval Matěj, že jsem zloděj jeho NaučBrn 130 (1464); kterýžto…nás všich zrádcemi nazval ArchČ 21, 364 (1470); ║ ktož dostatečně toho neprovede…, by tím vinen byl, čímž [nadávkami] jej nazval, aby jeho napřed prosil ArchČ 10,305 (1490) pohaněl. – Srov. nařéci 1 4. relig. koho/co [božího] vzýváním uctít, slovy oslavit, zvl. prosebně; [jméno boží] provolat: boha jsú nenazwaly ŽaltWittb 13,5 (nenazývali ~Pod, pod. BiblOl, nevzývali sú ŽaltKlem, ~Kap, BiblLit, ~Praž, k bohu sú nevolali ~Pad) non invocaverunt; i ne zda oni nerúhají jména dobrého, kteréž nazwano jest nad vámi EvOl 155a (Ja 2,7: BiblDrážď, ~Ol, vzýváno jest ~Pad, ~Praž) invocatum est; tehda Machabeus, nazwaw velikého všeho světa kniežěte hospodina…, obdržal město BiblDrážď 2 Mach 12,15 (~Ol, vzvolal ~Lit, vzývav ~Pad, ~Praž) invocato… Principe; i nazwa pak Agar jméno hospodinovo BiblCard Gn 16,13 (~Ol, vzývala jest ~Praž, povolá ~Pad) vocavit; poklek [sv. Makarius]… na kolenú, nazwaw božie jmě i vece OtcB 60b (nazývav ~A) invocato nomine; ponidž ste…boží zákon přikázanie a písmo jeho nazwali RozmlVácl 541; ║ nebo nebude bez pomsty, ktož nad ješitnú věcí nazowe jmě [boží] BiblCard Dt 5,11 (~Ol, ~Lit, ktož by koli vzal nadarmo jméno boha ~Praž, ktož by nad věcí prázdnú jméno jeho přijal ~Pad) assumpserit vezme nadarmo 5. co vyhlásit, rozhlásit, voláním oznámit: vocate nazowte VýklKruml 196a (Am 4,5: jmenujte volné oběti BiblDrážď, ~Ol, nazývajte ~Lit, ~Praž, povolajte ~Pad) vyzvěte ke konání smírných obětí Ad 2: za lat. vocare stč. též pomieniti; za reputare též domnieti; za praedicare též provolati. — Ad 4: za lat. invocare stč. též navolati, vzváti, přivolati božie jmě (OtcB 9a); za vocare též zavolati Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nazvati², -zovu, -zóve pf.; k zváti koho (gen.) [o větším množství] nazvat (si), pozvat (si), nashromáždit zvaním: když by který král udělal hody a nazwal hostí mnoho RokLukA 376b Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nazvati, -zovu, -zóveš, pftiv.; stsl. nazvati nominare. — Pojmenovati, jmenovati, nennen: ty, dietě, prorok najvyššieho nazwan budeš vocaberis ŽKlem. Zach. (Luk. 1, 76); nazwaly jména tvá vocaverunt ŽWittb. 48, 12; (Ježíš) otcě svého nazwaſſye bohem dicebat EvVíd. Jan 5, 18; (ďábel) bohem chtěl nazván býti ŠtítE. 11; (já) nazowu jmě hospodinovo Ol. Exod. 33, 19; by nazwan Melettar MandA. 166a; pán oblaupí sedláka i nazuowe to kázní RokycPostBrn. 105; ješto ste mě kacieřem nazwali OtcB. 50b; nazoweš jméno jeho Izák Kladr. Gen. 17, 19; kterým přiejmiem nazuowe své služebníky Blázn. 134a. — Adoptovati: nazwala adoptavit MamA. 16a (sr. Exod. 2, 10). — Vzýváním poprositi, anrufen: boha jsú nenazwaly non invocaverunt ŽWittb. 13, 5; nazwaw božie jmě invocato nomine OtcB. 60b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nazvati, -zovu, -zóveš dok. nazvat, pojmenovat; jmenovat, uvést jméno; vzýváním uctít, oslavit; nařknout, osočit Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nazvati dok. = vzýváním poprositi Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|