1. koho/co (kým, jaký) nazývat, pojmenovávat; „nazývati jméno“ čemu dávat jméno něčemu: otce neroďte vám nazywaty <na zemi>, jedinký jest zajisté otec váš [v nebi] EvRajhr 110b (Mt 23,9: ~Ol, BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž, sobě nazyewaty EvVíd, nazvati vám ~Beneš, jmenovati sobě ~Praž, sobě vzývati ~Zimn, BiblDrážď) nolite vocare vobis nikoho nenazývejte otcem: vy nazywate mě mistře a hospodine EvZimn 21b (J 13,13: BiblLit, nazywate mě mistrem EvOl, BiblDrážď, ~Ol, ~Pad, ste nazvali mě mistře EvRajhr, zóvete mě mistře ~Beneš, řiekáte mně mistře ~Praž, BiblPraž) vocatis me magister; i naziwachu jeho [dítě] jménem otcovým EvOl 312b (L 1,59: ~Beneš, BiblLit, ~Pad, ~Praž, zváchu ho jménem EvVíd, vzýváchu je jménem BiblDrážď, ~Ol) vocabant; protož Moabští nazyuagi je [obyvatele] Emin BiblCard Dt 2,11 (~Ol, ~Lit, ~Pad, přezděli jim ~Praž) appellant eos; jenž [Bůh] přečítá množstvie hvězd a všěm jim jména nazyuage BiblOl Ps 146,4 (~Praž, jména vzvolává ŽaltKap, jména vzývá ~Wittb, ~Klem, ~Pod, BiblDrážď, pod. ~Lit, jména dává ~Pad) omnibus eis nomina vocat; Matúš svatý, že počíná čtenie své ot národu JezuKristova, protož ot něho nazywa je LyraMat 11b denominat seu intitulat; a protož jej naziwagi [Tataři boha] bohem zemským CestMil 124a nominant; ješto by neuměl rozuměti a mluviti hlaholu neb jazyka českého obecného, kterýžto slovenský naziwame MajCarA quam sclavicam dicimus; tuto neděli čtvrtou Nazywagi světí nedělí očakávanie RokPostA 70b; lidé ty hory nazývají horami Vodňanskými ArchČ 21,374 (1472)

2. koho/co, kým/čím, koho, za koho, jakého, jakým nazývat někým n. něčím, prohlašovat, označovat za někoho n. za něco, za nějakého n. za nějaké: ač by kto nazyewal jej [Ježíše] bohem (-uo- rkp), musil ven z modly EvVíd 13b (J 9,22: by nazywal BiblDrážď, ~Ol, by…vyznal ~Lit, ~Praž, by…vyznával ~Pad, by…svědectví vydal EvOl, by…svědčil ~Zimn, ~Beneš) si quis eum confiteretur esse Christum; David v duchu nazywa jeho Pánem EvOl 296a (Mt 22,43: ~Rajhr, BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž, zóve EvSeit, jmenuje ~Praž, volá ~Víd, vzývá BiblDrážď) vocat eum Dominum; přátely jě nazywal [Hospodin apoštoly] PasKlemA 240a (nazval ~MuzA, ~Tisk); kteréhožto [Ježíše] lid svědčí a nazywa svatého VeronS 106a quem vulgus iustum affirmat; a proto Porfyrius nazywa Matěje nedospělým ComestC 333b vocabat; zlé rukú svých nazywagi [lidé] dobrým BiblLit Mi 7,3 (nazywagi dobré ~Praž, dějí ~Ol, pravie ~Pad) dicunt bonum; když Kristus ve Čtení spravedlným (-nem rkp) nazywa toho [Ábela] ŠtítStrah 3a quem iustum commemorans; ti pak ony prvé mnichy, ješto tak u velikém utrpení bydle, nazywagij je kacieře CestMil 51b reputant; arbitraris me inimicum nazywaſs MamUKA 16b; oni [vyvolení] budú jeden sbor, jež Kristus nażywa ovčincem HusPostH 83a; jehožto [Jeronýma] kacieřem nazywagij PoggioF 132b quem haereticum ferunt; diábla ukrutného, jehož teď Apoštol nazywa zlostníkem ChelčBoj 410b; tu velebnú pravdu prokletým bludem nešlechetně nazíewagíce [buřiči] KorPosA 95b; najblahoslavenějši nazywali sú ji [synové matku] BiblPraž Pr 31,28 (nazvali sú ~Ol, ~Lit, sú ohlašovali ~Pad beatissimam praedicaverunt; ani nás za poddané a služebníky své nazývati budú ArchČ 10,282 (1480); ║ že nikte v duše <svatém> mluvě nazywa prokletím Jezu <Krista>BiblDrážď 1 C 12,3 (~Ol, ~Lit) dicit anathema Jesu neproklíná Krista; a jáť nazywam tuto věci utvrzující, kteréžto svú vlastností odjímají měkké neb divie maso z rány LékSalM 477 appello vyjmenovávám, uvádím; jinak u vietr mluvil jest [Viklef], nazywage tu Krista býti, kdež nenie ChelčBisk 68b tvrdě, že je tu

3. koho/co kým/čím, v čem, že…[o něčem urážlivém] obviňovat, osočovat něčím, z něčeho, že je někým: simulas falešně nazywafs nebo omylně nazywaſſ GlosSed 173a: ty se v tom prohřešuješ [císaři], že nazywaš vieru svatú křesťanskú, že by kacieřská viera byla PasKal N8a; ktož by mě v čem nazýval, že chci každému práv býi NaučBrn 106 (1470); proti lání jejímu, když jej zlým synem nazývala, že jí řekl: lže Půh 5,129 (1486); jakož pak pan Bušek na to svědky vedl…,že jest jej tak těmi slovy Kuneš haněl a nazieval ArchČ 10,447 (1491)

4. relig. koho/co [božího n. svatého] vzývat, uctívat slovy, zvl. s prosbou o přispění; [jméno boží] volat, provolávat: nazywati budem jmě tvé [Boha] ŽaltWittb 74,2 (~Pod, BiblDrážď, vzóveme ŽaltKlem, pod. BiblOl, vzvolámy ŽaltKap, vzývati budem BiblLit, ~Praž, volati budem BiblPad) invocabimus; přistúpi k němu [ke Kristovi] matka synóv Zebedei…, nazyewagyczy a prosieci něčso u ňeho EvVíd 7a (Mt 20,20: klečéc ~Zimn, BiblDrážď, modléci sě EvOl, ~Beneš, BiblOl, ~Lit, ~Pad, klanieci se ~Praž) adorans; boha nenazywaly [nespravedliví] ŽaltPod 13,5 (var. v. nazvati¹ 4) non invocaverunt; kamenováchu Ščepána nazywagyczyeho EvOl 97b (A 7,58: vzývajícieho BiblPad, ~Praž, an…vzývá ~Drážď, ~Ol, ~Lit) invocantem; kteříž mužé… mě [Kateřinu] v čem nazywagycze …, požádají tvéj [Kristovy] pomoci LegKat 3350; v kterýžkolivěk den tě budu nazywaty, rychle rač mě uslyšěti ModlMil 121a; křesťané…svatého Jana slzavémi prozbami počnú naziwati CestMil 29b invocare; nenie slušné nikterého stvořitele jedné boha věřiti ani nazývati HusBludM 201b dicere; vylí [Bože] hněv svój…na královstvie, kteréž jména tvého nenazywalo jest KancJist 135

5. čeho [boží pomoci] žádat, prosit o něco: počal se [poustevník] hospodinu modliti, pomoci jeho nazywage OtcC 27b (přizývaje ~A, ~E, žádaje ~B, ~D); kdež kolivěk pomoci tvé [Boha] bude nazywaty [král], brzo přispěj ŘádKorA 50b (bude žádati ~B) ut…invocaverit

6. co vyhlašovat, rozhlašovat: nazywayte [Izraelští] dobrovolné oběti a zvěstujte, neb ste tak chtěli BiblLit Am 4,5 (var. v. nazvati¹ 5) vocate voluntarias oblationes vyzývejte ke konání smírných obětí; tato církev, ješto se nyní nazywa, ulnula při zemských věcech RokPostB 331 jež se za církev prohlašuje