1. koho, zř. co (čím/kým, z čeho, v čem, za jakého, že by…[o něčem urážlivém]) nařknout, obvinit, osočit (něčím, z něčeho, že je někým): ješto s mě zlodějstvím narzekl BiblCard Gn 31,32 (~Ol, z krádeže mě treskceš ~Pad, utýkáš na mě krádež ~Praž) furti me arguis; když bližní zabitého chtěli ho [vraha] narzeci neb narzknuti, že je chtě zabil ComestC 110a impetere; Marianna narzczie Salomu kurevstvím ComestC 277a obiciebat; narčenie, jímžto narczen bieše PulkB 106 crimen sibi impositum; od ženy zlé narczen [Josef] OrlojK 405 infamatus; než by…v které nevěře a necti narczieni byli GuallCtnostK 177; svú čest a vieru ztratil jest a za takového… má narčen býti i držán ArchČ 14, 547 (1406); nižádný svatý v súdný den nenaṙkne boha, by jemu křivdu učinil HusPostH 32b; bludy, jimiž křivě a falešně naṙċen jest [Hus] MladHusB 51b falso accusatum; impetere narzknuti, unectiti SlovOstřS 136; oblatrare oščekati vel zlodějem (zlodie rkp) narzieknuti SlovOstřS 141; ktož narzkna někoho z krádeže KorMan 11b; takový každý jest narczeny ve zlé pověsti jako i zlodějie a lúpežníci KorTrak y6a; že byl narčen [Jíra] jednoho člověka smrtí ArchČ 14,58 (1451) — jur.: o zjevných a hrubých vinnách, jimiž by narczeni byli aneb psáni od konšel MajCarA 91 criminibus diffamatos; jestli že by kto druhého narziekl chlapstvem DubA 15a; z mála když nařknau neb ob vinní AktaBratr 1,344a; Trutan… furti maleficio maculatus zlodějstvím narczen jsa… quendam Mathiam… furto asseruit defedatum zlodějstvím narzekl ProkPraxD 75b; iniuriose ipsum notavit narzekl ProkPraxU 24b; ktož… posměšně koho narzekne TovačA 30a; pakli by kto narzka koho toho naň neprovedl, aby jemu to opravil ZřízVlad n6a diffamaret; ║ těch zlých narčených skutkuov prvních dokonce na tu zemi potvrdíte i na se ArchČ 3,233 (1421) za vinu kladených; a kto narczen bude, buď pán za panoši…aneb kto prostě chlapem neb za zrádci…, ta narčení mají se před ním vyvoditi TovačA 77a bude urážlivě nazván ♦ nařéci na čsti jur. koho urazit na cti někoho, dotknout se něčí cti: tehdy ten, ktož jest svědomím na cti narcžen, má král…jej na jeho cti opatřiti ZřízVlad k4a infamatus est; jakož jest Arnošt Mrákota pana Jiříka Fulštejnského vysoce na jeho cti nařekl ArchČ 18,89 (1498)

2. co [dokument] označit za neplatný, uvést v pochybnost: Jindřich pravil jest, že ten list je neřádný…; tu KMt se pány s pilností ohledali sú pečeti toho listu nařčeného ArchČ 3,355 (1465); ohledavše nařkli jsú jej a praviec, že jest list porušený ArchČ 8,417 (1484); kterážto dobrá vuole nařčena jest, jedno, že jest na papieře ArchČ 8,422 (1485)

3. jur. koho (k čemu, aby…[k boji]) vyzvat někoho k soudnímu souboji: ač kto chromého člověka k sedání narzkne neb pobiedí PrávŠvábE 40b ze kamphe an sprichet; ač jeho narzeknu, aby bojoval po poledni Žilin 134a ob man yn an sprichet chemphleich; Narzekl by jeden raněný muž toho k boji Žilin 141b spricht… czu champhe an

4. jur. koho (z čeho, oč, v čem, proč) vznést požadavek opřený o skutečné n. tvrzené oprávnění, uplatnit právní nárok proti někomu (na něco): pakli to vidí [ve snu] obecný člověk, bude narczen tvrdě o poklad svuoj BřezSnářM 89a impetetur; o škody bude li právem ot něho narczen DubA 8a; poněvadž léta vyšla, a z toho zboží nebyla [žena] narčena BrandlGlos 171 (Půh. Brn.1406); ač by mě kto nařekl o obřanské zboží právem zemským Půh 3,542 (1446?); pro kterýžto dluh obě straně svrchupsané jsú sě nařkly ArchČ 26,314 (1441); impetivit eum iure nařkl jeho právem ProkPrax 45 ed. – Srov. napotknúti

5. jur. co [majetek] (z čeho, pro něco ap.) vznést požadavek na něco opřený o skutečné n. tvrzené oprávnění, uplatnit právní nárok na něco (stran něčeho, kvůli něčemu): nález o tom, kdežto poručníci sirotčí nařekli dědiny jistcovy podlé práva ArchČ 2,369 (1408); že mi byl nařekl mé dědictví Půh 3,65 (1420); kterýžto dvuor Brigida… právem věnným jest nařkla ArchČ 28,260 (1435); ač by… kdy kto zboží svrchu psaná kterým obyčejem nařiekal neboli narzek PrávOpav 1,40 (1440); Narzkneta li dva jednoho zbožie rovnú zprávú…, ten, jenž narzkne z manstvie, přiveď svého zprávcě PrávŠvábA 112a sprechent zwene man ein ander an…der das lehen ansprichet; aniž jest kdy ten dvuor byl pro který plat nařčen ArchČ 37,461 (1457); opět nařkne li kto vola… právem, jenž německy anvank a česky jetí slove ArchKutn 237 (1462); on [Boček] věda to zboží nařčené, se mnú se o to umluviti nechce ani plátce býti Půh 7,12 (1490) že na majetek je uplatněn právní nárok; pakli by kto koli to zbožie… buďto právem duchovním nebo světským… nařekli ArchČ 18,114 (1499); ║ dřieve než to sbožie jest za otúmrt nařčeno provoláním podle panského nálezu a královského povolenie ArchČ 37,242 (1465) je prohlášeno za odúmrt; práva svého… nepromlčel jest, neb jest tiem odporem to [odúmrt] nařekl a počal vésti ArchČ 37,1022 (1461) podal, vznesl proti tomu námitky

6. zanaříkat, zabědovat, zasténat: ululaverunt naṙekli sú, vznařiekali MamVíd 134b (Jdt 16,13: tehda sú vznařiekali stanové Assyrských BiblCard, ~Ol, sú nařiekali ~Lit, kvielili sú ~Pad, zaúpěli sou ~Praž)