navracěti, -ěju, -ie ipf. (pf. navrátiti), též navrácěti; k vracěti
1. koho (kam) navracet, vracet, uvádět zpět: tu pak hněvali se [Židé], že lid nawraċel [Ježíš] a napravoval na pravú cestu RokLukA 422a (v obraze)
2. co [vypůjčeného, odňatého] (komu) navracet, vracet, dávat zpět: aby oni je propustili a to navraceli, což jest pobráno ArchČ 5,317 (1471); že toho navráceti Arnoštovi povinen není Půh 5,75 (1483)
3. co vracet do původního stavu, obnovovat, opravovat: reparare nawraczet SlovOstřS 66
Srov. navracovati