|
|
|
nastaviti, -v́u, -ví pf. (ipf. nastavovati); k staviti 1. co nač postavit na něco, přiložit zpříma k něčemu: všedši [Jahel] skrytě, tajně, naſtawiwſſi na židoviny hlavy jeho [Zizarovy] hřebík, i udeři kladivem BiblCard Jdc 4,21 (~Ol, ~Lit, pod. ~Pad, ~Praž) posuit; nechtě tu berlu na královu nohu naſtawiw, krále jí ubodl PasMuzA 132 (nastúpiv ~Tisk) superposuerat 2. čeho [o větším množství] kde nastavět, rozmístit: okolo nichžto [velkých ležících model] naſtawyly malých modl CestMil 37a sunt…posita. — Srov. nastavěti 1 3. co (čeho) proti komu, komu nastavit, nastrčit, vysunout něco do směru čekaného pohybu: tehda Saul pochytiv meč, naſtawiw proti sobě, říti se naň BiblCard 1 Par 10,4 (~Ol, ~Lit, pochytil jest Saul meč i obořil sě jest naň ~Pad, uchopil Saul meč a zpoleh naň protekl se ~Praž) arripuit…ensem et irruit in eum; dá li ť kto v líce, naſtaw mu druhého RokPostB 544 (Naſtaw jemu druhého ~K; Mt 5,39 praebe illi: podaj EvOl, poskyť BiblDrážď, obrať ~Ol, nasaď ~Lit, ~Praž, daj ~Pad) 4. koho (na místo n. místo koho) postavit, dát náhradou: subrogare naſtawiti jiného SlovOstřS 149; miesto sebe jiného starostu… naſtawiw [starosta] PasTisk A39b (ustaviv ~KlemA, pod. ~Kal, ostaviv ~MuzA) ustanoviv — jur: tehdy… slibujem jim pod svrchupsaným ležením jiného dobrého a tak movitého v měsieci po jeho [rukojmí] smrti na jeho miesto nastaviti a list obnoviti ArchČ 14, 541 (1398); tehdy má svrchupsaný Mikeš jiného nastawyti miesto toho [zemřelého rukojmí] SvědBydž 402 (1410); jestliže některý svědek…mezi tiem zemře, miesto toho má jiný nastaven býti TabOff 269 debet loco eius alius poni; my živí pozuostalí slibujem jiného…na jeho [zemřelého rukojmí] místo nastaviti ArchČ 15, 192 (1438) Ad 1 : za lat. ponere stč. též položiti, posaditi; za superponere téžvložiti. – Ad 4: za lat. subrogare stč. též nasaditi; za ponere téžpodstaviti, ustanoviti. vsaditi Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nastaviti, -v́u, víš, pftiv., nasaditi, nastavěti, náhradou dáti, ansetzen, aufstellen, als Ersatz geben; stsl. nastaviti instituere. — Vzala Jáhel hřeb stanový a kladivo a naſtawila na židovinu hlavy jeho posuit Pražsk. Soudc. 4, 21; okolo nichžto (velkých modl) naſtawyly (lidé) malých modl idola posita Mill. 37a; slibujem (místo rukojmě zemřelého) jiného dobrého na jeho miesto nastawyty ListVrat. 1398; jestli některý svědek ku přísaze vedený mezi tiem zemře, miesto toho má jiný nastaven býti Offic. tab. 94. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nastaviti, -v’u, -víš dok. (co) nasadit, nastavit; (čeho) nastavět, rozmístit; (koho) dát náhradou: miesto sebe jiného starostu nastaviv Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|