nastavěti, -ěju, -ie pf.; k stavěti
1. čeho [staveb] nastavět, stavěním nadělat: struxerant naſtawieli VýklKruml 221a (2 Mach 10,2 exstruxerant: oltáře, ješto byli cizí po uliciech vzdělali BiblOl, zdělali ~Drážď a ost.); ale ty roty nejsú jim škodlivé, zvláště kněžiem a mnichuom, neb skrze to velikých užietkuov tělesných nabyli a kosteluov i klášteruov naſtawieli AktaBratr 1, 170b; zvelebil sem diela má, naſtawiel sem sobě domuov AlbnCtnostA 159b. — Srov. nastaviti 2
2. čeho [institucí] nadělat něčeho, zřídit, ustanovit něco ve větším množství: mnoho zle dobudu a málo chudým dadie, neb oltářóv naſtaviegí a kaplanův HusPostH 140b; ale již sú lidé mnoho svátkóv naſtavieli; a že naſtaviewẛe svátkóv a hodóv najviece v ně hřěšie HusPostH 188b; zvláštích zákonóv naſtawiewẛe z nich [kněží z „Písem“] ChelčZákO 157a; Antikrist… naſtawiel jim zákonóv svých ChelčKap 207a ♦ nastavěti sobě čeho [zákonů] svévolně si nadělat: duchovní pokrytci, u velikých úřadech jsúce, naſtawiegie sobě zákonóv zvláštích ChelčKap 378b; z hříchuov zákonuov sobě naſtawieli ChelčPost 155b. – Jen u Husa a Chelč
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nastavěti, -ěju, -ieš, pftiv., aufstellen; stsl. nastavľati instituere. — Již sú lidé mnoho svátkóv nastavěli HusE. 2, 410.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nastavěti, -ěju, -ieš dok. (čeho) nastavět, stavěním nadělat; stanovit, ustanovit, nadělat množství něčeho: již sú lidé mnoho svátkóv nastavěli
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nastavěti dok. = naustanovovati (na př. svátků)
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.