nakládati | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

nakládati, -aju, -á ipf. (pf. naklásti)

1. co nač klást, pokládat, přikládat: již blíže k obrazu jde a střelu na lučiště naklada, a chtě udeřiti k obrazu GestaB 130b (~U) ponit; bieše modla jmenem Bél u Babylonských i nakladachu naň na všaký den dvanádste měr běli a ovec čtyřidceti a vína šest měr BiblPad Dn 14,2 (ztravováchu jí ~Drážd, ~Lit, ~Praž, ztracováchu jí ~Ol) impendebantur; a ten [prach] má přikládán [býti] na miesto raku až do umrtvenie jeho; a po umoření nakladay těsto udělané z múky pšeničné, tuku opichového a strdi LékRhaz 75; ║ tehda ten alcipřěst vzdvih sě na nohy, holí sě podepřěv, ucho nakladagie, počě snažně poslúchati PasMuzA 590 aures erigere nastavuje

2. (co [náklad] na něco) nakládat, vkládat na nějaký dopravní prostředek k přepravě: i počě jemu…pomáhati nakl̇adati na jeho dobytčě OtcB 68b carricavit animal; kdy jeden na vuoz naklada a dva s vozu, nebrzo ho nakladú PříslFlaš 43b; pakli by kto…ladoval, to jest na vozy nakládal ArchČ 4,435 (1460); že hospodáři… s formany s soumary frajmarčili, na každý den nakládali jim a zase skládali suol, obilé, vína a jiné věci ArchČ 21,415 (1481); ║ a abyšta sě líbila [dva bratři] králi, přichýlišta obyčejóm pohanským tak velmi, že všecky věci pohanské na sě nakladaſſta ComestC 258a sibi imponerent přijímali

3. (co [jmění, práci, úsilí ap.] nač, k čemu/komu, do čeho) vynakládat, vydávat (na něco, na někoho); [jmění] vkládat, investovat (do něčeho): a ke všem jiným potřebám v domu boha tvého, cožkoli jest potřebie by nakladal, dáš z pokladu králového BiblCard 1 Esd 7,20 (~Ol, aby naložil ~Lit, ~Pad, ~Praž) ut expendas; vizi, že ty [matka] beze špíle méj svatby srdečně žádáš, velikú práci nakladaſſ LegKat 312; a ta [Tabita] bieše plna dobrých skutkóv…, a zvláště šijíc rúcho chudým mnohé práce a usilé nakladaſſe ComestK 257a impendebat; ale častokrát své uměnie viece sem nakladal na marnú chválu AlbRájA 94b; ne aby to [nadání] na hodovánie, na smilstvie, na rúcha pyšná a hrdá nakladano bylo AktaKost 95a non consumi deberent; žoldy jsú darmo dávali, nakladali, svěčtí i z duchovními KancJist 76; ty penieze mají nakládány býti k jich potřebám obecním ArchČ 14,443 (1444); anebo tak miluje, kdež nenie nic škoden…, ani na to práce naklada ChelčBoj 401b; že by JMti [krále Matyáše] pomlúvali, že bera z této země [z Uher] penieze, že je do Čech a do Moravy nakládá ArchČ 5,330 (1471); a ta každá jednota má v tom kostele svój oltář a všickní na světlo nakladagi CestKabK 16b platí; pro jich náklady a pilnosti, kteréž tu na horách zlatých okolo Knína činili jsú a nakládali CJM 4/2, 390 (1500); ║ že trpě [Kristus] ot Židóv taká protivenstvie, přesto jim dobrodienie svá nepřestal nakladaty LyraMat 83a beneficia eis… impendit prokazovat; když musí pán neb jeho rychtář nakladaty, chovaje lidi, aby mohl v trhu činiti pokoj a pravdu, móž bráti tržné jako i mýto ŠtítKlem 85b mít výdaje; i prosím já VMti, abyšte ještě ráčili přikázati, aby…toho člověka s navrácením koní propustil, ať již o to viece nenakládají ArchČ 885 (1472) neusilují jur.: že v škodě, v zisku jsú na spolce a jeho požívají i nakladagi MajCarA 89 participant et contribuunt; na právo nakládajíce a útraty činíce Půh 5,396 (1482); ║ rozkázáno jest těm, ktož na piva vaření nakládají, z plné rady přede vší obcí ArchKutn 239 (1434) provozují pivovarnictví; také tíž měštěné a horníci naši knínští i všickni obyvatelé nynější i budúcí mají každý podle možnosti své na těch horách pavovati a nakládati CJM 4/2, 65 (1461) podnikat těžbu, podnikatelsky těžit. Srov. nákladník 2 a 3

4. komu nadržovat, stranit, přát někomu, podporovat někoho: nakladal [vladař] pohanóm tak velmi, že da rytieřóm pohanským otpuštěnie, aby…brali sobě jich [Židů] sbožie ComestS 404b fovit; druhému bratru… viece nakladaſſe [Konrád] i přějieše synovi jeho nežli královým dětem PulkB 78 plus…faveret; zatiem přijide posel k Šalomúnovi, že jest Joab nakladal Adoniášovi, a ne Šalomúnovi BiblOl 3 Rg 2,28 (jest…nakladl ~Card, že by sě Joab uchýlil po Adoniášovi ~Pad, že by Joab postúpil po Adoniášovi ~Praž) quod… declinasset post Adoniam; kteříž by co zjevně proti Čtení svatému neustupně vedli…, nemienie [účastníci sněmu] jim v tom nakládati ani sě s nimi v těch věcech spojovati ArchČ 3,259 (1426); budem li kterému viec nakladati, tělu nebo duši, zvieme na smrti RokMakMuz 355b; nebo přídržel li by se [král Jiří] jedné strany a jie nakladal, strach jest, by mu se druhá nezprotivila KorPosA 89a; nakládaje a bráně těch, kteří sou drželi kacířstva BřezKron 528 fovendo; ║ táboři a sirotci Meinhartovi a jiným šlechticóm víc než nepřietelé počechu býti…,jakžto by sněmu nakladali SilvKron 66a tamquam concilio auscultarent jako by byli poslušni sněmu jur.: ktož by…v své tvrze a přiebytky přijal [škůdce země], ani má s ním obcovati, ani jemu ižádnú věcí nakladati DubA 14a; ani nenávistí, bázní, ani přiezní, odplatú nebo čekáním odplaty jedné straně nemá [soudce] nakladati mimo druhú PrávHorM 52a (ani…jednu stranu druhé přednášej neboli předkládaj ~S) nec praeferat aut praeponat; tolikéž o nich smyslé [lidé o svatých] jako o rychtářích, ješto pro dary na soudě nakladagi křivým ChelčSíť 214b. – Srov. nákladný 3

5. s kým, zř. kým jak nakládat, zacházet, jednat: toho se oni držiechu [Veclova družina] a s lidmi pěkně nakladachu BawArn 4433; neb velmi tam těžce s našimi posly nakladagi SolfA 76a; agere nakladati VýklKruml 224a (2 Mach 14,30 secum austerius agere: ano sě s ním hrubějie Nikanor obcházie BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ukrutnějie s ním činí ~Pad, ne tak ochotně má se k němu ~Praž); jednu ženu aneb dvě mieti bude a bielú ženú lépe nakladati bude LékFrantA 156a; abychme byli dobří přietelé…a nakládali sebú jako bratřie ArchČ 26,316 (1432) chovali se k sobě; a oni aby s ní [s ženou] nakladali, jakž se jim najlépe zdáti bude HynRozpr 168a und mit ir theten des sy meinten; budeš li zle nakladati s dcerami mými BiblPraž Gn 31,50 (~Card, nuziti dcery mé ~Ol, trýzniti dcery mé ~Pad) si afflixeris; jako s bratrem tak s ním [s věrným sluhou] nakladay BiblPraž Sir 33,31 (pěstuj jej jako svého bratra ~Ol, obieraj se s ním jako s tvým bratrem ~Lit, ~Pad) sic eum tracta; a službě je [Abrahámovo sémě] poddadie a zle s ním budú nakladati BiblPraž A 7,6 (budú sě k nim zle mieti ~Drážď, ~Ol, ~Pad) male tractabunt eos; petimus, velitis ei promotoria et graciosa benivolencia obviare prosímeť, račte s ním dobrotivě nakladati ProkPraxD 74a; že jest se mnú Rús mluvil, že by TMt s ním tvrdě nakládal o tu výplatu, kterúž od něho vyplatiti chcete ArchČ 14,125 (1463) tvrdě zacházel pro tu výplatu; ║ a na sněmě pěkně spolu nakládali [Pražané s moravskými pány], aby jednostajně pána budúcieho za krále přijali LetKřižA 162 ed. pěkně spolu jednali

Ad 3: za lat. expendere stč. též tratiti, tráviti, utrácěti; za impendere též darovati. – Ad 4: za lat. fovere stč. též fedrovati, pomoc dávati, posilovati; za auscultare též holdovati, poslúchati. – Ad 5: za lat. tractare stč. též jednati

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nakládati, -aju, -áš, impftiv., auflegen, aufladen; stsl. nakladati imponere: jeden na vóz nakládá a dva s vozu Smil. přísl. (Výb. I, 843). — Matko milá, vizi, že ty… méj svatby srdečně žádáš, velikú práci nakladaſſ, dlúho tiem nechtieci dlíti Kat. v. 312, nakládati práci (na něco). — Cožkoli je potřěbie, by (ty) nakladal expendas Ol. 1. Esdr. 7, 20, nakládati, náklad (peněžitý atd.) činiti, aufwenden, Aufwand tun; ktož bude nakladal na takú marnost Štít. ř. 35b; (ženy) vše na rúcha nakladagy Štít. uč. 56b; — Jich ruka s Davidem jest, točíš Davidovi nakladagi Ol. 1. Reg. 22, 17 (ve Vulg. jenom: manus eorum cum David est), nakládati komu = straniti mu, nadržovati, přáti, pomáhati, es mit jemandem halten, ihn unterstützen, bevorzugen, fördern; Joab nakladal Adoniášovi quod declinasset post Adoniam Lit. 3. Reg. 2, 28. Ol. tamt.; Elžka také na kladagycz Albrechtovi (říšskému) z Prahy utekla Pulk. 175b; Felix najprvé nakladal židóm a potom nakladal pohanóm Comest. 269a; aniž se bohatému proti chudému v čem naklaadá VšehK. 278b; komu takými duovody nakladati ChelčPař. 226a; ani má… jemu ižádnú věcí nakladati KolAO. 42b (1402, opis z poč. XVI stol.; o témž dále se praví: nebo pomahal tamt.). Srov. naložiti komu a Palacký v ČČMus. 1827, I. 74. — Prosím, abyšte s ní naklaadali jako se mnú KřižB. 97a, nakládati s kým nějak, jemand irgendwie behandeln; s lidmi pěkně nakladachu Baw. 178b; — nakladay ſe s ním jako s bratrem ChelčPost. 44a, nakládali sě s kým.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nakládati, -aju, -áš ned. klást, pokládat; nakládat; vynakládat; (komu) stranit, nadržovat, napomáhat; nakládati(s kým) nakládat, zacházet, jednat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


nakládati nedok. = napomáhati, straniti, nadržovati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).