|
|
|
nákladný, nákladní adj.; k náklad 1. nákladný, velké náklady vyžadující, drahý: opúštiem modlitebné miesto nesmierné vysokosti, neskrovné dlúhosti, daremné širokosti, nakladne přípravy HusVýklB 37b; králevstvie uherského, dalmatského… mými penězi a mé roboty nakladnú snažností uvedla sem v drženie [Koruna česká Zikmunda] Budyš 4a meisque laboris impendiis; aby svatby nakladné a stkvostné nebyly činěny BurleyMudrC 166b; sumptuosus stravný, nakladnyy SlovOstřS 114; ktož lahodných, přípravných a nakladnych buď pokrmuov, neb nápoje požívá, toho puost jest na omylnosti KorMan 89a; já již neviem, duom hostinský muož li ještě nakladnieyſſi býti CestKabK 4b; stanův nákladných… stavěli BřezKron 384 sumptuosa; aby obětovali oběti nakladne BiblPraž Jdc 16,23 (velebné ~Pad, slavnú ofěru ~Card a ost.) magnificas; ║ což se Pacova dotýče, ohledával sem, bylo li by které miesto rybničné. Na Cetorazským (Crt- ed.) nenie nic, než jedna podoba v lese nákladná a neužitečná ArchČ 10,24 (1479) vyžadující velkých investic. – Srov. nákladitý 2. jur. [o penězích] vynaložený, investovaný, na výlohy použitý: kteráž by činže na to drženie propadla, aby on ji měl zdvíhati tak dlúho, až by své nakladne penieze zdvihl PrávSasE 57b (~A, ~B, ~C, ~D) sin kost; má [hejtman] plnú moc toho jistce statku toho rukojmě zmocniti a… ten statek jemu v jeho jistině a škodách nakladnych vložiti [do desek] k dědičnému držení TovačA 59a (~C, v jistině a škodách, nákladiech ~B); a také dvadceti kop nákladních aby navrátili [opati] ArchČ 8,486 (1480). – Srov. nákladový 3. ♦ nákladen býti komu (čím, v čem) nadržovat, stranit, napomáhat: zajisté nynějšé i potomnie věci znamenav [Kazimír], jímžto král Otakar… i předkové jeho otci mému nakladny byli PulkB 185 ex favore … Otakari; že by on křesťanuom nakladen byl PasKal B15b (by křěsťanóm přikládal ~MuzA, ~KlemA, ~Tisk); kteříž sú jim k tomu nápomocni a nakladni AktaBratr 1,158a; protož takoví lidé sú velmi bludným sektářuom na ruku a pikhartuom, ve všem jim nakladni jsúce, je milují, zastávají BechMuz 146a; fauciosus…,id est in málo consenciens Nakladny VodňLact I2b; a tak pomocmi jemu býti nákladni ArchČ 4,231 (1450) — jur.: aniž také má [soudce] nálezu… ptáti od toho přísežného, kteréhož by znal, že jest té straně nakladen, jížto ptá nálezu PrávHorM 52a (straně té… viece přieti ~A, ~T) magis favere; že soudce i všecka rada jeho velmi nákladni jsú Pravdě a víc jí přejí nežli nám TovHád 81b. – Srov. nakládati 4 Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nákladný, adj., pomocný; srov. nakládati komu = nadržovati mu, straniti. — Věci, jimižto král Otakar i předkové jeho otci mému nakladny byli PulkR. 163a, PulkL. 365. (Přivitan) více Bořivojovi byl nakladen Háj. 161a. Saudce i všecka rada jeho velmi nákladní jsau Pravdě a víc jí přejí nežli nám (t. Lži) Hád. Jg. (Paní domlouvá služce): Ty chceš jim (sousedovým) nákladna býti! WintObr. 2, 144 (z r. 1524). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nákladný, nákladní (jm. tvar nákladen) adj. nákladný, drahý; nákladen býti komu stranit, nadržovat, napomáhat Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nákladný adj. = pomocný Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|