najimač, -ě m.; k najímati
kdo uzavírá dohodu o najmutí, zvl. kněz přijímající do nájmu církevní beneficium: conventor nagymacz KlarGlosB 1026 (De hominibus spiritualibus; najímák ~A, nájemník ~G); convena…Nagimacż VodňLact F3b. – Srov. nájemník 3, 4
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
najimač, -ě, najimatel: nagymacz conventor Rozk. 1691; za to najímák: nagimak conventor Prešp. 948, nagymak Veleš.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².