|
|
|
nadtrápiti, -ṕu, -pí pf. (ipf. nadtrapovati), též natrápiti; k trápiti 1. [o něčem oslabujícím] koho zmoci, zbavit sil; [o nemoci] zachvátit: a pakli kdy …sen mě nadtrapyl JeronM 3a si…oppressisset; zimnicí velikú by [Jeroným] nadtrapen (d nadepsáno) JeronM 5a (nadtrapen ~U, trápen ~P) febre aestuans; potom pak snem jsa nadtrapen na holéj zemi podřiemal JeronM 38b (nadrapen ~U, natrapen ~P) somno fessus; studenicí…byl jest nadtrapen JeronM 46b (~P, nadrapen ~U) languore febrium concussus; zimnicí jsúc nadtrapena PulkB 49 febre correpta; velikú nemocí by nadtrapen PulkB 61 (natrapen ~Lobk, nadpaden ~N) infirmitate grandi pulsatur; nemocí i starosti jsa nadtrapen umřel jest PulkB 66 (natrapen ~S, trápen ~N) infirmitate gravatus et senio; zimnice…jeho nadtrapyla PulkB 108 (trápila ~N) febribus tactus; když již mdlobú jsa nadtrapen… synu svému panovánie zstúpil [král Vladislav] PulkB 139 infirmitate depressus; spáchu všickni [Saulovi vojáci], nebo sen boží…bieše je nadtrapil BiblLit 1 Rg 26,12 (bieše jě natrapil ~Ol, dřiemota… bieše na ně spadla ~Pad, dopustil byl na ně pán buoh tvrdé spánie ~Praž) sopor Domini irruerat super eos; neb jedno natrápenie natrapi všecky [nemocné i zdravé] s sebú ležiece LékFrantB 211a; ale nezvyklým horkého srpna vedrem nadtrapen [Albrecht], když se v melúních příliš kochal, v rozměkčení břicha upadl SilvKron 79a calore vexatus 2. koho [protivníka] napadnout někoho, zaútočit na někoho: ale toto jest obdržal [Oldřich] od ciesaře, aby strýce svého Bořivoje z králevstvie Českého právem dědičským, ješto naň slušie, i mocí také i jiným právem nadtrapyty mohl a jej vypuditi PulkB 88 invadere; Žižka když postúpil vedlé úmluv Plzně, dvakrát od věrných byl nadtrapen, dvakrát…vítěz jest zóstal SilvKron 49a a fidelibus invasus Srov. nadstúpiti K významu 1 srov. otrap a slovesa s předponou nad- označující zasažení objektu něčím nežádoucím, tj. nadjíti 3, nadpásti 3, nadstúpiti 4, nadtrútiti 1 (jinou funkci má předpona na- v natrútiti, v. t.) – Za lat. opprimere stč. též obtiežiti, otrápiti, potřieti, snuziti; za aestuare též svadnúti; za concutere též obraziti, ohromiti, zetřieti; za gravare též smútiti; za irruere (super aliquem) též obořiti sě, připadnúti Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nadtrápiti, natrápiti, -ṕu, -piš, pftiv., napadnouti, přepadnouti, zachvátiti, erfassen; natr- změnou hláskovou z nadtr-. — Břěcislav (v Chrudimi) velikú nemocí by nadtrapen PulkK. 50b; mátě Oldřichova zimnicí jsúc nadtrapena umřela jest t. 40b. (Jeronym) zimnici velikú by nadtrapen æstuans JeronMus. 5a; studenící velikú jest byl nadtrapen concussus ROlB. 84b. Sen mě nadtrapil JeronKlem. 4b; sen mě nadtrapyl JeronMus. 3a; sen bieše jě natrapil (sic) irruerat super eos Ol. 1. Reg. 26, 12, bieše jě natrapil Lit. tamt.; snem jsa nadrapen (sic) JeronKlem. 68b. Starostí (věkem) jsa nadtrapen umřel jest PulkK. 55a; mdlobu jsa natrapen Pulk.. 120a. (Aby nemocní) ani spolu kladeni byli… na loži, neb jedno natrápenie natrapi všecky u sebe ležiece ChirB. 211a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nadtrápiti, -p’u, -píš dok. (koho) zmoci, zachvátit: zimnicí velikú by nadtrápen; napadnout někoho, zaútočit Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nadtrápiti dok. = napadnouti, přepadnouti, zachvátiti Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|