|
|
nadieti sě, -děju, -děje pf.; k nadieti več vtisknout se, vtlačit se, proniknout násilím do něčeho: crčie krvavé strúhy, kdež sě hložie v hlavu nady, div že sě leb nerozsadí ModlMil 54a Tvar nadí sě m. naděje sě (v rýmu k nerozsadí; v. GbSlov 2,447) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nadieti sě, -děju, -děje ipf., part. zprav. naďál, též nadál; k dieti 1. čeho, čemu, s inf., že by…, ať by …‚ by … nadát se, nadít se něčeho, s nadějí očekávat něco, doufat v něco (že…); z čeho slibovat si něco od něčeho: jehožto [budoucího krále babylónského] by veš svět žádal, by sě tomu jedno nadal, by <s>stál v té mysli dobrotě AlxB 262; ale my nadyegiechme sě, že by on [Kristus] byl vykúpil Izrahele EvZimn 24a (L 24,21: se nadyechmy ~Víd, nadyegechme ſſy ~Beneš, nadali smy sě ~Ol, BiblLit, ~Praž, jsme sě nadyeli ~Drážď, ~Ol, ufáchme ~Pad) sperabamus; lepšieho sem sě nadala a den ote dne čakala, plným (pllnym ed.) mým srdcem (ſrrdcem ed.) žádala HradMar 54b; a také nenadiei sě pokořě z cizie cnosti, točíš by ji tehdy měl, když tobě nižádný nic protivného nečiní OtcB 120b non debes sperare; láska … všecko trpí, všecko věří, všemu sě nadiege BiblOl 1 C 13,7 (~Lit, všech věcí doufá ~Pad, všemu ufá EvOl, o všem naději má BiblPraž) omnia sperat; když sě j kto viece milosti nadal a nenalezne jie tak, jakž sě j nadal, tu tiem viece žalostí ŠtítVyš 49b quae desiderat; já sě nadyegyech, ať bych tě ostavil silnost svému královstvu po sobě ŠtítBarlB 141 sperabam; nadiegicze se pokoji TrojK 155a (nadiegycze sě pokoje ~S) putant pacem facilius percompleri; cierkev … nadiege sě jich [svatých] přímluvú obráněna býti VýklŠal 58b muniri gaudet; odnikudž nenadal by sě vysvobozenie HusVýklM 300a (nenađiel by sě ~B); nadějíce se z toho, z jistých povah a znamení, mnoho dobrého, svolili smy k jich jízdě s námi do Čech ArchČ 3,396 (1433); Nenadiey se pyšný, by mohl dary vzieti od boha RokJanB 91a; ║ Nadyegiech sě až do jitra ŽaltWittb 89a (Is 38,13: ~Pod, Nadaal sem sě BiblDrážď, Nadal sem sě ~Ol, ~Pad, ~Praž, ufal sem ŽaltKlem) sperabam měl jsem naději; naději se, ale neviem, stane li sě LyrFeif 731 doufám; Židé nadyely sě vévodě neb králi podlé běhu světského ŠtítSvátA 40b ut … temporalem sperarent ducem věřili v příchod vůdce 2. čeho, čemu, že… do koho/čeho, od koho, v kom, na kom/čem skládat naději na něco do někoho, spoléhat v něčem (pokud jde o něco, že …) na někoho: nebo ež by sě do nich které cti nadyeli [lidé], své země by skutky jměli DalV předml. 5; kmošku, do tebe mi sě viery nadyety, tobě porúčěji své děti DalC 34,53 einer trw hof ich czu dir; ale nadiegi sě v pánu Jezukristovi, že skóro Timothea k vám pošli BiblOl Ph 2,19 (~Lit, ~Pad, mám pak naději ~Praž) spero autem in Domino Jesu; do nichž sě nadyegem, že jsú zvlášče boží přietelé AlbRájA 67a qui credentur esse; druh druhci tak přěje, když sě nadiege od koho přiezni, viec miluje toho FlašRadaA 213; jakož cizoložné proti víře pomoci svatých hledají, tak snadně skrze bludné domnění na pútech zamyšlených křivým pomocem se nadiegij, tak snadně i od kúzedlníkuov a od čarodějníkóv ChelčPost 84b; všickni blekotní, ješto mnoho mluvie, nenadieyte sě utěšenie v tomto nemluvňátku RokLukA 57b; nadějiť se na pánu bohu, že i to uhozeno a skonáno bude LetKřižA 120 ed. ║ nenadiei sě do pomoci živých na světě Kruml 348 nespoléhej na pomoc 3. zvl. v záporném kontextu (čemu, čeho, o čem, by …) nadát se něčeho, očekávat, předpokládat něco (že …); čemu, čeho, by … [o něčem nežádoucím] do koho n. na koho čekat něco od někoho: přijde jeho [služebníkův] pán toho dne, jehož sě jest on nenadal BiblDrážď Mt 24,50 (v ten den, když sě on nenadiege ~Ol, v den, který se nenadiege ~Lit, ~Pad, ~Praž) in die, qua non sperat; pójdu do kláštera mužského, kdežto se budú nenadieti, bych já tu byla OtcC 203a (kdež se to nenadiegi, bych já tu byla ~E) nullus suspiciet; proto sě zasmála [Sára], že sě nenadala, řkúc ComestC 27a quia dubitavit; když se najméně nadiege, tehdy mě bude mieti OrlojB 16a cum minime putaverit; a tento [křesťan], jakž od krále uslyše to, ijedné sě v tom lsti nenadyegye, vece k králi ŠtítBarlB 12 nequaquam occultum dolum intelligens; ciesař to uslyšav o své tiesařové praviece takové věci, o nichž se málo nadaw PovOl 268b; nalezne penieze, jimž sě nenadal BřezSnářM 142b; nenadál bych sě do pana z Rozmberga, by mi sě to od něho mělo dieti ListářRožmb 3,67 (1445); vespolek sobě puojčujíce a nic se za to nenadiegiece KorTrak x4a; kto jest opatrný, nedie: nenadal sem se, by se to mělo státi. Neb nepochybuje, ale očekává, nemní, ale vystřiehá se AlbnCtnostA 156b; věru, ty s zle a nedobře učinil, nebyl bych se toho na tě nadal HynRozpr 134a ich het dir sein nitt getraut; nikdy bych se tomu do vás nebyl nadál, by mi se taková věc při mém odjezdu státi měla ArchČ 6,144 (1477); ║ jakež sem náhodú tato dva rytieřě, nic sě nenadiegie, uzřel PasMuzA 571 (nic se jich nenadiege ~Kal) praeter spem vidi mimo nadání 4. s part., s inf., že (by)…, by… domnívat se, soudit, mínit: pak přišedše, i první nadachu sě, že mají viece vzieti EvKlem 44b (Mt 20,10: domniechu sě, aby ~Seit, domněli sú se, že by BiblLit, ~Pad, mnějiechu, by EvPraž, domnievali sú se, že by BiblPraž, hádáchu sě, že ~Drážď, EvZimn, posuzováchu, jež by ~Ol, súdili sú, by ~Beneš) arbitrati sunt, quod; Pilát nadyegye sě dosti učině Židóm…, i vece: Aj, toť člověk ModlLeg 103a; tehda svatý Kliment vešken přieběh, což sě jeho otci a mateři i bratří přihodilo, svatému Petru povědě, a řka: Velmi sě nadyegy, ež sú u moři všickni ztonuli PasMuzA 289 addens, quod credebat; i nadal sě, by pán bóh to pro hruozu řekl ComestC 9b aestimavit; nadiegie sě ComestC 44b putanti; pomysliv Aman v svém srdci, nadiege sě, že ižádného jiného král chtěl by ctíti než jeho BiblOl Est 6,6 (maje za to, že ~Lit, ~Praž, domnievaje sě, že ~Pad) reputans; uložil sem na své mysli zpytati a stíhati múdře o všech věcech, jimžto se nadiegi býti pod sluncem BiblLit Eccl 1,13; a nenadiey sě, bychť byl nepřételem tvým BelB 74b; a já také odjezd před sebú pilný mám, ježto se naději, že brzo doma nebudu ArchČ 4,88 (1477); ║ když na Malika toho trávenie sě nadyegiechu, on sě toho před Herodem velmi očiščováše ComestC 275a cum … suspectus haberetur Malika z toho otrávení podezřívali — bez předm. v parentezi: jakož sě nadiegi, Jordán před potopením pěti měst všěcky města obvlažováše svými časy ComestC 7a dicitur; on [Karel IV.] zajisté muž ctnostný…‚ jakož sě nadiegi, všech ctností živý obraz Budyš 1b ut arbitror; Zikmunda, z tak ušlechtilého kořene urozenú, jakož sě nadach, ratolest, obeslala jsem jakožto dědice Budyš 2a ut rebar Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nadieti sě, -děju sě, -děješ sě, impftiv., nadíti se, doufati, erwarten, hoffen: stsl. nadêjati sę, -dêją se sperare. Part. nadiel sě, nadál sě, v. Hist. Ml. III. 2 str. 223. — nadyeyu sě Pass. 359; nadyegiech sě sperabam ŽWittb. Ezech. 13; jakož sě nadyegijechu Štít. ř. 121a; (Herodes) nadyegieſe sě Mat. 25; nadiel sem sě supersperavi ŽKap. 118, 74; již jest bližše spasenie naše, nežli jsme sě kdy nadijely Štít. ř. 66a; velmi sem sě nadala ML. 102b. — Velmi sě nadyegy (já), ež sú u moři ztonuli Pass. 289, naděju sě, ež…, že…; (já) nadyeyu sě, ež by sě… zěvil t. 359. — My sě nadyegiechom, by on měl vykúpiti národ Krist. 109a, naděju sě, by…; nadyegyech sě, by sě nad ním (Ježíšem) slitovali ML. 102a. — Lepšieho sem sě nadala Hrad. 53b, naděju sě čehο; bych ť sě co lepšieho nadal AlxBM. 3, 27. — Do nichž nadiegiem sě Kruml. 193b, naděju sě do koho. — Mnozí pověstí hledají…, ale že své země netbají, v tom nemúdřě i dvorně činie, … neb by sě do nich které cti nadyely, své by země knihy jměli DalC. úv. 1, naděju sě čeho do koho; do tebe mi sě viery nadyety t. 34. — nadiegicze (sě) v hospodina sperantes in dominum Ol. Sir. 24, 45, naděju sě v koho. — (Herodes) tomu sě nadiegieſſe Hrad. 85b, naděju sě čemu; kak sě jest čemu nadyety Štít. uč. 7a; nadiegi sě světlu spero lucem Ol. Job. 17, 12, Kladr. tamt; (Herodes) tomu sě velmi nadal Umuč. 2a. — Pilat, nadyegye sě dosti učině židóm, vece: Aj to ť člověk! ML. 103a, naděju sě dosti učině (part.)…, = že dosti učiním. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nadieti sě, -děju, -děješ sě (impf. nadějiech sě, aor. naděch sě, příč. čin. naďál, nadál sě) ned. (čeho, do koho) nadát, nadít se, doufat: do tebe mi sě viery nadieti v tvou věrnost mohu (snad) doufat; očekávat, spoléhat; domnívat se Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nadieti sě dok. = nadáti se Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|