1. nač přiběhnout, během n. rychlou chůzí se dostat, zaběhnout někam: mohl s dobře k knězi Opočnovi jíti… Odpověd: I k knězi Jakuboviť sem nabėhl na Tábor AktaBratr 1,346b; ║ invadere nabiehnuti SlovKlem 16b vtrhnout, zaútočit; a protož velmi brzo nabiehnem té zvěři u puotku, když svým chtěním potratíme světlo božieho přikázanie Štít UK XVII C 16, 187a (potkáme sě s tú zvěří ŠtítMuz 71a) talium bestiarum incursus cito incurrimus dostaneme se do srážky

2. co, nač [na něco zlého] upadnout do něčeho, být postižen něčím: neb z toho [z rozkoše] zlá vuole člověčie sě rozmáhá a z toho člověk věčných múk nemoc nabiehne Kruml 281; nebudeš li se káti, nabiehneſs na hořké, těžké a hrozné KorMan 41b. – Srov. nadběhnúti 2

3. neos. čeho [o větším množství] kam naběhnout, nahromadit se: i nabiehlo jest jemu v ni [Antikristovi do vrše] zlosynstva všelikého pokolenie a každého kacieřstva a rúhaní bohu tak mnoho, že již čistým rybám dušno jest mezi nimi ChelčPost 252b; ale běžie [kněží v kněžství] hlukem, aby jich všudy plno nabiehlo ChelčArc 30b. – Srov. najíti I 2

4. čím naběhnout, napuchnout: nejedna batožná duha, bolest jí [Kateřině] k srdéčku vzdřehši, pod koží krví (ſkrwy rkp) nabyehſy, modráše sě LegKat 2349