1. jur. na něco [na vlastnictví] uplatnění n. uplatňování svého dřívějšího právního nároku na něco: [slíbili] že napředpsaná paní Machna, manželka má, na to zbožie již jmenované návratku žádného učiniti nejmá ArchČ 16,154 (1464). – Srov. navracovánie 3, navrátiti sě¹ I/3

2. jur. (čeho, z čeho, od čeho [škody]) náhrada, úhrada, nahrazení, odškodnění (za něco): pakli by beze lsti čeho vrátiti nemohl [Václav z Michalovic], ale aby to bylo zaplaceno podobně, a ten návratek aby se konečně stal do provodní neděle aneb ten den ListářRožmb 2,327 (1444); slíbili jsú [páni] za mú ženu, paní Machnu…, erby své i svá všecka zbožie za návratek křižanovského zbožie, kteréžto ode mne, Voka napředpsaného…ve dcky vloženo jest urozenému panu Janovi z Pernštejna, erbóm jeho ArchČ 16, 154 (1464); pobral mi koflíky, vína, suol, železa…, z toho mi návratku učiniti nechce Půh 6, 149 (1481); aby se tomu návratek stal a oprava, kterémuž se škoda stala ArchČ 16,223 (1481); že zločince dal utratiti a od toho žádá návratku Půh 5,127 (1487); spíše návratek nějaký jmieti…než přidávati ArchČ 10,302 (1490). – Srov. navrácenie 9

3. jur. revers, dodatek ke smlouvě: a král Matyáš má vedle toho přípisu reversal, totiž návratek udělati a s sebú přinésti slušnú přímluvu ArchČ 4,485 (1478)