nárok | StčS | GbSlov | MSS | ŠimekSlov |

nárok¹, -a/-u m.; k nařéci

1. (čím, čeho, oč [o něčem urážlivém]) nařčení, obvinění, osočení (něčím, z něčeho): bylo by tobě lépe i nám někde miesto na púšti zvoliti k našemu obývaní, nežli bydliti mezi známými v takém poroku i naroku hanebném TrojA 144a; by… slavná pověst narokem měla býti zmazána MajCarA 77 maculetur; ten nepoctivý a smyšlený nárok, jestot jest mně a mému služebníku na čest sáhl nevinně ListářRožmb 4,97 (1449); aby každý s Ježíšem v hanbě a v naroku kacieřstvie zuostal mezi těmi, ješto…spasenie hledají ChelčPost 16a (v nařčení ~N) — jur.: narok chlapstvem:…jestli že by kto druhého nařekl chlapstvem DubD 240a (o nářku chlapstvem ~ArchČ); pro narok kacířství … do světnice súdné konsistoře patavínské byl jest přihnán AktaKost 57a propter infamiam haereseos; také lidé se naříkají <z> zlého lože… Protož takého naroku jest najlépe nechati, neb pruovod a naroky velmi těžký jest TovačA 70b; očisť ten nárok s sebe přísahú ArchČ 10,304 (1490); ║ Narok o čest kým má súzen býti TovačA 78b urážka na cti

2. jur. zvláštní řízení konané z veřejného podnětu pro některé nebezpečné trestné činy: si vero narok, quod latine vocatur accusatio, furum vel nocturnorum predonum super eorum homines evenerit CDB 2,231 (1222); si aliquis nobilis vir et non druho habuerit super se narok, puer pro ipso subeat iudicium CDB 2,223 (1222); si…ab aliquo pro latrocinio incusetur, quod boemice narok vocatur CDB 2,326 (1228); naroch, quod vocatur accusatio Reg 2,597 (1286)

3. jur. trestný čin stíhaný procesním postupem ve smyslu „nároku“ 2: si quis de hominibus eiusdem ecclesie in furto vel homicidio vel narok vel svod vel quocunque alio crimine deprehensus fuerit SSL (ArchTřeb; 1205); opoviedati právo sveřěpicě, včely, ščěpy a to vše, což jest narok, trój póhon, právo voda i železo RožmbA 63; tehda právo řieci: Učiněna mi škoda. Pověz, kterým narokem RožmbB 39a; judicia, utpote caput…,nec non vulnera, furta, narok et nářěz et sváda inter homines prefati monasterii, cum pěna infligenda delictis huiusmodi ArchČ 14,385 (1358)

4. jur. pokuta uložená v soudním řízení majícím povahu „nároku“ 2: omnis acquisitio, que provenire solet in istis: svod, narok et quod vulgo glava dicitur, super omnes homines CDB 1,289 (1187); donationes, que vulgo svode, glava et naroc appellantur CDB 2,38 (1204); ab omnibus exactionibus novis et antiquis constitutionibus, que vulgariter narok, hlava seu svod appellantur CDB 2,342 (1229); ab omni iurisditione et iugo servitutis, quod vulgariter vocatur narok, nářěz, svod, hlava, tenetné CDB 3,249 (1238); collectas generales, venditiones, svod, glava, narok, nedoperné…; quicquid ex hiis… debet provenire, totum… concedimus ecclesie CDB 1,364 (14. stol.)

5. jur. (nač [na majetek]) vznesení požadavku opřeného o skutečné n. tvrzené oprávnění, uplatnění právního nároku: aby žádný pro nárok doma sedě druhému jeho lidem neuškodil ArchČ 3,260 (1426); narok na rychtářstvie PrávOpav 1,34 (1443); ab omni inpedimento, impeticione vulgariter nařčenie et contradiccione (naroku, odporu gl.) cuiuslibet hominis… disbrigare ProkPraxD 48a; tu svobodu má k naroku, ač by kto mu to zboží právem v čem nařknúti chtěl TovačA 52b; kterýž kolivěk člověk drží dědictvie některé nebo zbožie…bez narokuow ZřízVlad i2b sine instantia; ohlas svój odpor a narok PrávSasE 32a ansproche; učinil nárok a připověděl se k tomu zboží PrávOsvět 58 (1456); ║ z narokuow propustil [pastviště] zpraven jsa, že k tomu práva nejmá PrávOpav 2,74 (1464) vzal žalobu zpět; jakož sem já svrchupsaný Jaroslav měl v narocze to podkútie, kteréžto záleží k mlýnu PrávOpav 2,98 (1478) oprávnění držet; zavázal se…všecky nároky na Kojetín vyčistiti a vypraviti Půh 6,289 (1492) právní závady týkající se Kojetína. Srov. nápad 5

6. spec. indikce, číslo označující pořadí daného roku v patnáctiletém období, jež se neustále opakuje: terminus est cíl, indicio narok, lustrum pět let, annus erit rok KlarGlosA 66 (De deo et caelo; indicium narok ~B); dic indicio narok KlarBohE 27 (De deo et caelo); indicio úrok vel narok SlovOstřS 84

Srov. nařčenie, nářek

Ad 2: za lat. accusatio stč. též žaloba. – Ad 5: za lat. contradictio stč. též otmlúvanie, otpověděnie. – Ad 6: srov. indicio, … indictio romer zinßale Diefenbach, Glossarium 294. K významu v. Friedrich, Rukověť 61n.

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nárok², -a/-u m.; k sthn. nioro

med. varle, testiculus: opatří li kto ve snách, by jeho narocy byli vyřezáni, má li syny, zemrú jemu BřezSnářS 113 testiculos; genitale muské naroki SlovOstřS 82a; polimenta naroky svinie SlovOstřS 103; uveď ten kámen… na miesto, kteréž jest mezi zadkem a kořenem narokow LékSalM 359 testiculorum; obětovati budú [synové Árónovi]… dvě ledvince s tukem, kterýž přikrývá naroky BiblPraž Lv 3,4 (rórynky ~Ol a ost.) ilia; zmaž sobě lóno i naroky olejem horčičným…, a tak čině, budeť kokeš kokrhati LékChir 247b; ║ řěz za naroky 10 hal. ÚčtyKarlštP 40 (1424) za vykleštění miešek, (měchýř, měšček) nárokóv med. šourek, scrotum: jimžto [lidem] mázdřice nescházela do miešku narokow LékSalM 346 testiculorum; byl li by konec neb měšček narokow raněn LékSalM 544 scrotum; když střeva vycházejí do měchýře narokow Apat 194b testiculorum ♦ popoví nároci pl. bot. ocún, Colchicum L: vyčištěn buď pilulemi…neb syrečkem z turbit a popových narokow LékSalM 333 hermodactilorum

Za lat. testiculi stč. též múdie, stroj, šielata, vajéčka, varlata; za genitalia téžpečénky, třiesla; za polimenta též svinské ledvie (SlovKlem 75a); za hermodactilus též popové múdie (RostlStrah 82a), ocún vel svlačec (RostlPelp 11b), ocún alias túžebník (RostlKřišťKap 169b). – K původu sthn. nioro v. Machek, Etym. slov.² 390

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


nárok, -a, -u, masc.; stsl. narokъ compellatio, definitio, sententia, destinatio, dies statutus, ordo, fortuna, sors. — Hlášení k právu neb k zboží, odpor, Einspruch, Widerspruch: narok indictio Prešp. 36, judicium (sic!) Rozk. 27; SlovBrn. 91; vrok neb narod (sic!) indictio MamA. 24b; dědictvie, kteréž kto bez odporuov a narokuow drží VšehK. 13a; že by je (dědiny) kto držal tři léta a XVIII nedělí bez nároku ČelNál. XVII, 66. Nařčení, Beschuldigung: jsem hotov státi na dvoře arcibiskupově o všěckny nároky, jimiž jsem narčen křivě HusE. 3, 275; takového nároku (narčení zlého lóže) jest nejlép nechati Tovač. kap. 204; nárok o čest kým má súzen býti Tovač. kap. 224, n. o čest = urážka na cti; aby každý v hanbě a w naroku kacieřstvie zuostal ChelčPost. 16a, n. čeho = nařčení z čeho. — Žaloba, Anklage: narok, quod latine vocatur accusatio Reg. I, 1222; eius accusationis, quae narok appellatur t. 1233, 1234, 1235; naroc, quod latine vocatur accusatio furum vel nocturnorum praedonum t. II, 1236; naroch, quod vocatur accusatio t. 1286 atd. Násilný skutek, zločin, Missetat, Verbrechen: opoviedati právo… to vše, což jest narok Rožmb. 212; ‚učiňena mi škoda‘; pověz, kterým narokem t. 226; pro hereditatibus, debitis, culpis, criminibus etiam capitalibus sīve quae vulgariter narek (sic!) dicuntur Reg. IV, 1336. Soudní pokuta za všeliké skutky násilné: omnis acquisitio, que provenire solet in istis: svod, narok et quod vulgo glava dicitur Friedr. I, 289 (r. 1187); remittere episcopatui et ecclesiae et hominibus eorum omnem venditionem, naroch, svod, hlava, vrěz… et omnia talia gravamīna Reg. II, 1221; remittimus Pragensi episcopatui naroc, svod, hlavam, vrěz, collectas generales etc. t. 1, 1221; ab antiquis constitutionibus, quae vulgariter narok, hlava seu svod appellantur t. I, 1229; exactionum, quae svod, narok, glava, nocleh et nárěz vulgariter nuncupantur t. 1, 1233; partem hereditatis ab iugo servitutis, quod vulgariter vocatur narok, nárěz, svod… exoneratam contulimus t. 1, 1238; exactionibus, quae nárěz vulgariter appellantur, svod, narok, priesěka… t. II, 1253; ab omni iugo servitutis seu exactionis seu gravaminis, tam ab his, quae vulgariter dicuntur narok seu svod, quam ab his, quae vocantur nárěz aut nocleh t. II, 1259; svod, glava, narok, nedoperné, grdost, quicquid ex his et talibus ad usum nostrum debet provenire ListLit., Friedr. I, 364 (XIV. stol.); atd. Varle, Hode, testiculus: ano narocy jeho vyřezáni BřezSnář. 113; dvě ledvince s tukem, kterýž přikrývá naroky ilia Pražsk. 3. Mojž. 3, 4; s tukem, kterýž jest u narokuow iuxta ilia t. 3. Mojž. 3, 10; narokuow mužských bolesti ApatFr. 152b; vložiti naroky v ocet t. 189a; miesto, ješto jest za naroky Rhas. 156; stává se také kýla od masitosti zbytné narozené při narocziech t. 152; zmaž sobě lóno i naroky olejem hořčičným, a tak čině, bude ť kokeš kokrhati Chir. 247b; pustiž v ten vocet naroky i s koncem t. 55a; byl-li by konec neb měšček narokow raněn Sal. 544; jehožto (bobra) struoj anebo nároky užitečné lékařuom býti praví Ezop 97a; — (vyčištěn buď) syrečkem z turbit a popových narokow neb pilulemi Sal. 333, popoví nároci, brslen, ovoce brslenové, srov. múdie.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


nárok¹ m. právní nárok; nařčení, obvinění: nárok kacířstvie nařčení z kacířství: nárok o čest urážka na cti; trestný čin; soudní řízení za trestný čin, pokuta uložená tímto řízením
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


nárok² m. varle
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


nárok m. (čeho) = nařčení (z čeho), pomluva; — varle; — pl. nároky varlata; stroj bobří
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 10 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).