|
|
|
myslný adj. myslní adj. k mysl, mysliti 1. (ve funkci gen.) mysli, nitra 2. (o aktu ap.) vědomý, záměrný, vyšlý z rozumové úvahy 3. (o člověku) jsoucí dobré mysli, dobře naladěný 4. (o člověku, mysli) o kom, na koho myslící, přemýšlející, zaobírající se někým Sr. myslécí, myslivý, bohamyslný Autor: Michal Hořejší Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 19. 5. 2024). 
myslný, myslní, adj. z mysl, Gemüts-, Geistes-: (panna) bude mieti panenskú korunku za myſlne panenstvie Kruml. 15a, panenstvie myslné, čistota mysli; — aniž jest to viděnie bylo myſlne, ale tělestné Comest. 174a, myslný oppos. tělesný; imaginarius myſlny Lact. 122d; nedarmo myſlnyeho poslúchanie sluchem přejímáše EvOl. 68a; — sladký jazyk osladí trnie myſlne i ohladí Baw. 20b, trnie myslné, trní, které je v obsahu řeči; — aby mysl byla povýšena, to jest o bohu myslná HusE. 1, 308, myslný, myslící, rozjímající; myſlny život contemplativa vita MamC. 140a; myslnie mentales Veleš.; — animosa fides miſlna viera SekvE. 25a, myslný, statečný, pevný; Haimkin v té chvíli zase tak veselý a myſlny učiňen jest, jako nikdy tak nebyl RNeubgA. 128a; znáš, že jest velmi myſlny člověk t. 98b; tím srdečnější, myſlněgſſij, smělejší byli RešSir. 12b. — Adv. -ně myslně obratně, uměle, geschickt, kunstvoll: fabre id est caute, ingeniose, artificiose, myſlnie Lact. 243c. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
myslný, myslní (dvojslab.) adj. myslící, rozjímající; pomyslný; statečný, pevný; panenstvie myslné čistota mysli; sladký jazyk osladí trnie myslné narážky, které jsou v obsahu řeči Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
myslný adj. = myslící, rozjímající; statečný, pevný; — mrzkost myslná = mrzkost mysli; — panenstvie myslné = čistota mysli Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|